Co se může stát, když seznamujete partnera s rodiči?

Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší, včetně životního partnera. Nároky bývají vysoké. Děti zase touží po tom, aby si rodiče jejich protějšek zamilovali stejně jako ony. A tak okamžik, kdy jdou svého milého či milou představit rodičům, bývá plný nervozity a obav. Ale výsledek bývá leckdy zcela jiný, než předpokládáte. Důkazem jsou příběhy našich čtenářů.

Seznámení s dceřiným přítelem čekalo i Vlaďku a Pavla. A tak doma uklízeli, snažili se svůj malý byteček načančat, chystali pohoštění.

A pak ta chvíle přišla. Mladý muž dorazil, pozdravil, představil se a usadil se na pohovku. Rozhlédl se po naklizeném bytě a nejspíš přemýšlel, jak nejlépe budoucí tchyni a tchánovi zalichotit. A pronesl osudnou větu o tom, že to mají moc hezké a útulné jako v maringotce. Nemyslel to vůbec zle, hodně cestoval, bydlel v maringotkách a měl to prostředí vážně rád. Ale Vlaďka a Pavel tohle rozhodně slyšet nechtěli.

Svého dnes již téměř deset let manžela šla před lety rodině představit i Klára. S maminkou se její přítel již znal, nyní ho čekalo seznámení s výrazně starším bratrem. Ten vzhledem k tomu, že Klára vyrůstala bez otce, tak trochu zastával funkci hlavy rodiny. Navíc je hodně vzdělaný, intelektuál, který i v dospělosti neustále něco studuje, čte filozofické knihy a poezii. A tak ho Klára také svému příteli vylíčila.

Seznámení se ale zvrtlo úplně jiným směrem, než čekala. „Po obědě jsme šli na procházku, pak jsme se vrátili k bratrovi domů a on najednou vytáhnul domácí moravskou slivovici,“ vzpomíná Klára. Ta nikdy neviděla bratra pít víc než třeba pivo po obědě či sklenku vína. „Najednou jsem jen sledovala, jak do sebe všichni, co normálně moc nepijí, klopí jednoho panáka za druhým,“ dodává Klára.

Skončilo to samozřejmě hromadnou opilostí. „Bratr se objímal s manželem, manžel na něj hulákal ,ty vole, hele, nevadí ti, že ti kradu ségru´ a bratr na něj zase pokřikoval ,jasně, že ne, vole, hlavně, že ji budeme mít z krku´,“ popisuje Klára. Ale pravda je, že její rodina jejího muže přijala za svého, a i když od té doby se už spolu nikdy neopili, na tohle vzpomínají dodnes.

Petra věděla, že její partner není vůbec ideální. „Je o osmnáct let starší, rozvedený, s bývalou ženou má dítě, a v době, kdy jsem ho šla rodičům představit, neměl kde bydlet, takže byl u mě, a navíc byl bez práce,“ vzpomíná Petra. Z reakce rodičů měla samozřejmě neskutečný strach, obzvlášť pak z otce. „Máma, ta je taková klidná, ale táta je cholerik, řekne hned, co si myslí, nikdy si nebere servítky. Není zlý, ale je neskutečně přímý,“ vysvětluje Petra.

Osudné setkání se zpočátku neslo opravdu tak trochu v duchu jejích obav. Její přítel na sebe v podstatě musel postupně prásknout všechny své nedostatky. Pak už jen Petra čekala, že otec vybuchne a skončí to katastrofou. „Ale táta se zvedl, usmál se, přítele plácl po zádech a pronesl ,no, hochu, tak to už sis všechny životní průsery vybral, s naší mladou tě už může čekat jen to dobrý´,“ vzpomíná Petra.

A jak vypadalo seznámení vašeho partnera s vašimi rodiči?