Co s velkou úrodou? Kandovat, zavařit, vypálit! Co třeba angreštovice?

Sníst během týdne dvou celou úrodu, často čítající i několik desítek kilo, se vám asi jen tak nepodaří. Naštěstí existuje pár možností, jak takové i mnohakilové přebytky ze zahrady zpracovat, a to ve většině případů v domácích podmínkách. V chladných zimních měsících vám pak jistě přijdou vhod.

Zmrazení je asi nejjednodušší cestou. Mrazit byste měli jen tak akorát zralé, nepřezrálé čisté ovoce, ideálně vypeckované. Nejlépe se mrazí peckoviny, jako jsou meruňky, švestky či třešně, a drobné ovoce (jahody, ostružiny, rybíz či maliny), zato jablka a hrušky se k tomuto způsobu konzervace moc nehodí.

Jestli můžete, rozprostřete kousky ovoce na tác a v předmrazovací přihrádce je zmrazte samostatně. Když je pak sesypete do sáčku, už se neslepí a snadno je využijete na koláče nebo ovocné knedlíky.

Většinu druhů ovoce můžete i nasušit. Není to žádná věda, sušiček na ovoce je celá řada, plody pak stačí jen nakrájet na plátky či menší kousky a řídit se návodem. Komplikovanější je pouze sušení švestek. Ovoce můžete sušit samozřejmě i v troubě, jen ji nechte mírně pootevřenou, aby mohla pára unikat ven. Usušené ovoce pak přes rok využijete jako zdravou svačinku ať v kanceláři, nebo na výletech.

Kandování je méně obvyklý způsob zpracování ovoce, nicméně ho lehce zvládnete. Využít můžete švestky, třešně či meruňky. Nakrájejte je na malé kousky, zalijte svařeným cukerným roztokem (cukr a voda v poměru 0,5 litru vody na 1 kg cukru) a nechte odstát do dalšího dne. Pak sirup slijte, převařte a nalijte zpět na ovoce. Postup opakujte pět až deset dní.

Na závěr procesu nechte ovoce okapat v sítu, obalte ho v jemném krystalovém cukru a dejte vyschnout či usušit do sušičky. Kandované ovoce můžete přidávat do tradičních mazanců či jiného sladkého pečiva nebo třeba do ovocných a zmrzlinových pohárů.

Pálení je dobrou volbou, zejména když máte nezpracovaného ovoce opravdu velké množství. Použít můžete jakékoli, i nestandardní, druhy, klidně angrešt nebo maliny. Ovoce musí být dobře vyzrálé či přezrálé, zdravé, nesmí být nahnilé ani plesnivé, ale může být červivé, radí majitel pěstitelské pálenice Vladimír Císler.

Nejjednodušší cestou je přivézt do pálenice ovoce a zbytek nechat na odbornících. Kvas si také můžete připravit sami a dovézt ho jen vypálit – ovšem musíte ho mít okolo 200 litrů a výroba takového množství v domácích podmínkách, to už vyžaduje větší nadšení.

Výroba kompotů je jednoduchá a u všech druhů ovoce se používá téměř stejný postup. Plody musejí být čerstvé a kvalitní. Oprané a případně vypeckované je naskládejte co nejtěsněji do sklenic a přidejte cukerný roztok, můžete přisypat i špetku soli, která zvýrazní sladkou chuť ovoce a slouží i jako konzervant. Pohlídejte si, aby bylo ovoce celé ponořené. Zavařujte cca dvacet až třicet minut – podle druhu ovoce – při teplotě 80 až 90 ° C.

„Samozřejmostí musí při zavařování být naprostá čistota nádobí, pomůcek i ovoce samotného. Žádné olizování lžiček při ochutnávání a při plnění do sklenic nebo utírání závitů sklenice špinavým hadříkem,“ varuje Vendula Svobodová ze Sklizeno. Z příliš měkkého nebo potlučeného (ale zdravého!) ovoce snadno připravíte marmelády. A když zralá jablka nastrouháte nebo nakrájíte na tenké plátky, natlačíte do sklenic centimetr pod okraj a zavaříte, získáte skvělou surovinu na záviny, koláče či ovocné pudingy.

Tak do čeho se pustíte? Se správně zpracovanými přebytky se nebudete moct dočkat zimy – z ovocné pálenky si připravíte domácí horký punč na zahřátí!