Co s prázdnými záhony? Mulčujte a vysévejte zelené osení

S postupujícím létem přibývá sklizených plodů, ale ubývá rostlin na záhonech. Na prázdných místech pak začíná rychle rašit plevel a půda může trpět povětrnostními vlivy. Proto o ni po sklizni pečujte, ať vám dá stejně dobrou úrodu i napřesrok. Možnosti máte v podstatě dvě: mulčování nebo zelené osení.

Záhony ze sebe vydaly to nejlepší a jsou vyprahlé, proto touží po živinách. Hnojit nemusíte jen chlévskou mrvou, ale rostlinami, které si na záhonech sami vypěstujete. Záhony jsou díky tomu chráněné, a navíc to hezky vypadá.

Zelené hnojení si můžete vypěstovat z různých semínek. Namíchat si dokonce můžete svůj vlastní (a krásný) mix. Použijte třeba směs semínek hrachu, bobu, pelušky, hořčice, svazenky a řepky. Nebo si v zahradnictví přímo kupte směs pro zelené hnojení.

Vybrat si můžete i jednotlivé druhy zeleného hnojení a na každý záhon tak zasít jiný typ rostliny. Zvolit ji můžete i podle doby vegetace. Tak například hořčice roste kolem deseti týdnů a svazenka kolem osmi týdnů. Dobře se proto hodí na výsev těsně po letní sklizni.

Záhony před výsevem zbavte plevele. S řádky se tentokrát nedělejte. Vezměte si k ruce rýč, rycí vidle a hrábě a semínka zeleného hnojení jednoduše zaryjte do půdy. Výsev by měl být hustý, aby porost pořádně pokryl celou plochu.

Zelené hnojení začne brzy rašit a růst. Půda bude lépe využívat vláhu. V záhonech se začne tvořit humus, což podpoří činnost půdních organismů. Na podzim pak můžete vzrostlé zelené hnojení vytrhat a rostlinné zbytky zarýt do půdy, kde se rozloží.

Co ještě můžete dělat na podzim na zahradě? 

Mulčování je jednou ze starých metod, jak záhony ochránit a zároveň jim dodat živiny. Na rozdíl od zeleného hnojení nemusíte vůbec nic vysévat. Stačí mít po ruce posečenou trávu, kterou na záhony rozložíte. Mulč pak funguje jako přírodní peřina, která v půdě udržuje dobré mikroklima.

Vrstva mulče chrání půdu před vysycháním a zabraňuje svévolnému zarůstání plevelem (který musíte neustále vytrhávat). Při podzimním rytí záhonů pak můžete travní mulč snadno zapracovat do zeminy, kde se přes zimu rozloží a obohatí ji o živiny. Navíc, mulčování je ideálním způsobem, jak na zahradě recyklovat a využít vše do posledního stébla.

Na zeleninové záhony se nejlépe hodí mulč z posečené trávy. Použít můžete i jiný rostlinný odpad, například listí nebo slámu. Tráva je ale nejlepší, protože je měkká, snadno se s ní pracuje a rychle se v půdě rozloží.

Stejně jako před výsevem zeleného osení zbavte nejdříve záhon plevele a větších rostlinných zbytků, třeba kořínků. Půdu můžete načechrat rycími vidlemi. Pak můžete na záhony pokládat vrstvu trávy, a to čerstvou přímo ze sekačky, i proschlou.

Čerstvé trávy dávejte menší vrstvu, stačit bude centimetr. Vrstva proschlé trávy může mít i tři centimetry. Pod příliš silnou vrstvou (mokrého) mulče by mikroorganismy měly málo vzduchu a nastýlka by zahnívala. Mulč hráběmi upravte a rovnoměrně ho rozprostřete po celém záhonu.

Pod mulčem se může dařit slimákům. Proto vrstvu pravidelně kontrolujte a nezvané návštěvníky vysbírejte. Na konci sezony pak mulč zaryjte do půdy – a máte hotovo.

A co vás bude čekat na zahradě v září?