Co platí na krtka, aby zmizel z vaší zahrady?

Mnozí sázejí na věci, které krtkům nevoní, a do labyrintu podzemních tunelů vkládají čerstvou citronovou kůru, zelené listy ořešáku, dokonce i tvarůžky. Pravda je taková, že stoprocentní finta neexistuje, protože jsou to velmi přizpůsobiví tvorové. Navzdory riziku, že zahradu zase budou hyzdit krtince, jistě přivítáte dobré rady, jak trávník po zimě opět dostanete do kondice.

V našich končinách se běžně vyskytuje krtek obecný. Tento zhruba 10 až 12 cm dlouhý savec se živí především hmyzem a jeho larvami. Možná vás překvapí, že zvládne i ještěrky, žáby a myši. Svým způsobem je tedy užitečný, protože „své teritorium“ zbavuje škůdců; jen pro představu, za den spořádá téměř tolik červů, co sám váží.

Zahrádkářům dělají vrásky hlavně nevzhledné hromádky hlíny, kterou silnýma předníma nohama vykutá na povrch. Tím ale půdu vlastně kypří, navíc krtince coby dokonale provzdušněnou zeminu můžete použít na záhony nebo do květináčů. Nesporné krtčí klady však sotva překonají smutek či vztek při pohledu na poničený anglický trávník.

Pouhým ničením krtinců nezvaného hosta opravdu nevypudíte. Prostě si udělá nové. Ani změna skladby rostlin vysázených na zahrádce ho obvykle nepřiměje k tomu, aby ji opustil. Na internetu sice koluje seznam „zaručených odpuzovačů“, jako jsou afrikány, aromatické byliny, aksamitník nebo pryšec křižmolistý, ale je to spíš dílem náhody, že zaberou. Vždyť krtince se objevují i na záhoně s česnekem, který mu prý hodně vadí.

Zeleninu před jeho řáděním můžete ochránit tím, že ji budete pěstovat na vyvýšených záhonech, trávník bohužel nikoli. Pořízení kočky se jeví jako mnohem efektivnější. Ta totiž krtky loví stejně úspěšně a nadšeně jako myši. Kočku, ale i psa, krtek považuje za predátora, takže mu vadí i jejich pach. Srst domácích mazlíčků, ostatně i lidské vlasy, můžou zabrat podobně jako na kuny. Zkuste vložit chomáček do krtčích chodeb, třeba si pobyt na vaší zahradě raději rozmyslí.

Krtek nemá rád hluk a otřesy půdy, můžete tedy vyzkoušet různé mechanické plašiče. Poměrně jednoduše si je vyrobíte z PET láhví, které složíte do jakéhosi větrníku, nasadíte jej na kovovou tyč, kterou zapíchnete do krtince tak hluboko, aby zasahovala až do nory. Tohle udělátko samozřejmě funguje, jen když fouká vítr, což je u nás více či méně pořád.

Investovat můžete také do různých elektronických či solárních krtkoplašičů, které je odpuzují pomocí vibrací, které se šíří půdou, nebo zvuků. Jenže ty obyčejně doléhají i k lidských uším, což není zrovna příjemné.

Další vcelku úspěšnou metodou je krtka doslova vykouřit. Do jeho chodbiček se dává dýmovnice nebo vhání kouř z dvoutaktních motorů, například motorové pily. Ovšem vyplavení se obyčejně mine účinkem. Krtčí tunely jsou poměrně velké, navíc zvlášť na jaře a na podzim bývá půda kyprá, takže voda nemusí proniknout až k noře, kde se krtek zdržuje.

K dostání jsou i speciální pasti, ty však musíte správně zakopat, jinak je naplní hlínou a nástrahy jednoduše obejde. Navíc je musíte průběžně kontrolovat, aby se v nich případně lapený krtek netrápil, protože tím byste porušovali zákon.

Jak je patrné, zcela spolehlivý způsob, jak vyhnat krtka ze zahrady, zatím nikdo neobjevil. Třeba se jednou nějaké geniální řešení najde a do té doby vám patrně nezbývá nic jiného, než se smířit s jeho existencí.