Co pěstovat v době krize? Řepu, tuřín a vodnici

Války a ekonomické krize se kdysi promítaly i do osevního plánu. Když byl hlad, mizely z polí lahůdky jako chřest, aby udělaly místo užitečnějším plodinám – například vodnici, tuřínu nebo řepě. Pozapomenuté staročeské plodiny jsou stále nedoceněné. Rostou přitom téměř samy a kromě jídla slouží i jako lék.

Červená řepa posiluje játra, povzbuzuje činnost červených krvinek a pomáhá detoxikovat tělo. V jídelníčku by tak měla mít své pevné místo. Velkou předností červené řepy je nenáročnost. Vysévat ji můžete od poloviny dubna do konce května. Řepu, kterou chcete skladovat přes zimu v písku ve sklepě, vysejte klidně až v červnu – třeba po ředkvičkách nebo špenátu (jak pěstovat ředkvičky v truhlíku). Do říjnové sklizně stihne vyrůst.

Červené řepě se daří snad v každé půdě – v písčité, hlinité i humózní. Je to rostlina druhé tratě, proto ji vysévejte tam, kde loni rostla zelenina náročná na živiny a kde jste půdu prohnojili kravským hnojem nebo koninou. Můžete ji vysévat třeba na místě, kde jste loni pěstovali okurky.

Kulatá semínka červené řepy vkládejte přímo do řádků hlubokých asi centimetr s rozestupem 30 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky zachovejte rozestupy 10 centimetrů. Pokud řepu vysejete moc hustě, můžete ji vyjednotit, tedy zbavit se některých slabších rostlinek, a to nechcete.

Během vegetační doby můžete řepu přihnojovat. Občas byste ji měli okopat a zbavit záhony plevele. Výhodou červené řepy je, že není náročná na zálivku, v období sucha ji ale určitě zavlažte.

Červenou řepu sklízejte, když jsou bulvy velké tak, že se vejdou do dlaně. Pochutnat si můžete také na mladých listech – upravit je lze jako špenát nebo je můžete jen tak přidat do salátu. Nať neodřezávejte, jen ji ukruťte. Je křehká a jde to samo.

V době první světové války, když byl opravdu hlad, se vodnice sušila, a pak se z ní vyráběla mouka. Tak daleko snad nebudete muset zajít, ale mít vodnici v zeleninovém mixu se vyplatí. Můžete ji přidávat syrovou do salátů, připravit z ní zelí, kaši na způsob té bramborové nebo z ní uvařit krémovou polévku (jednoduchý recept na domácí nakládané zelí).

Velkou výhodou vodnice je, že rychle roste. Můžete ji proto vysévat i jako meziplodinu – tedy mezi řádky ostatních rostlin. Nejlépe se jí bude dařit v lehké písčité půdě, ale vyroste vám prakticky všude, hlavně když bude mít dostatek slunce.

Semena vysévejte do řádků hlubokých jeden centimetr. Mezi řádky nechte asi čtyřiceticentimetrové rozestupy. Až rostliny povyrostou, vyjednoťte je tak, aby mezi nimi byla vzdálenost patnáct centimetrů.

Protože vodnice rychle dozrává, pěstujte ji na etapy. Prvně ji můžete vysévat už v březnu, další várku vysévejte o měsíc později, a tak můžete pokračovat celé léto. Pro podzimní sklizeň vysévejte vodnici koncem srpna.

Brukev řepka tuřín, jak zní celý název této zeleniny, obsahuje opravdu hodně vitaminů – například C, B, E, A nebo K. Bulvy mají také velké množství vlákniny. Tuřín se proto používá při redukčních dietách a detoxikačních kúrách. Šťávu z tuřínu doporučují lidoví léčitelé při nachlazení.

Tuřínu se bude dařit i v těžších a vlhčích půdách. Jediné, co mu nesvědčí, je dlouhodobé sucho, ale to jde spravit zálivkou. Tuřín můžete vysévat přímo do záhonů, jen ho nepěstujte tam, kde loni rostly ředkvičky, červená řepa, zelí a brokolice (proč byste ji měli jíst každý den). Dařit se mu bude po dýních, bramborách, hrachu nebo cuketách.

Pro ranou sklizeň můžete tuřín vysévat už koncem března nebo začátkem jara, pro podzimní pak až koncem června. Semínka vkládejte do řádků hlubokých dva centimetry. Řádky by od sebe měly být asi čtyřicet centimetrů. Rostliny pak vyjednoťte na 25 centimetrů od sebe.

Potom stačí tuřín občas okopat, v suchu zalévat. Můžete také mulčovat posekanou trávou. Tuřín z pozdní výsadby se sklízí během října až listopadu. Podobně jako u salátové řepy stačí odkroutit nať a uložit bulvy do písku ve sklepě.

Chystáte se osadit truhlíky na okno nebo balkon? Podle čeho vybírat rostlinky?