Klíšťata: Co o nich (ne)víte a jak se jim bránit?

K dalším mylným předpokladům patří, že před klíšťaty je třeba se chránit jen v létě. Začínají se „rojit“ už v době, kdy teploty stoupnou nad 7 °C, takže není výjimkou, že jej na těle objevíte už v březnu, či dokonce v únoru.

Aktivita těchto mrňavých, ale zákeřných predátorů postupně stoupá a vrcholí právě v tomto období. V parném suchém létě se před sluncem schovávají, a tak dalším rizikovým měsícem, že se na vás klíště přisaje, je září. Rozhodně na svoji oběť neskáče ze stromů, ani ji aktivně nevyhledává, jak se kdysi tradovalo. Nemá vyvinutý zrak, což vyvrací fámu, že ho odrazuje světlé oblečení. Pravda je, že na světlém povrchu je lépe vidět. Blížícího se hostitele dokáže spolehlivě rozpoznat například podle pachu nebo vibrací.

Klíště trpělivě číhá ukryté v hustém porostu, ponejvíce ve smíšených lesích, a jakmile zaznamená ty pravé signály, přední pár nohou vztyčí jako lapače, aby se mohlo v pravou chvíli přichytit na zvířecí srst nebo lidskou pokožku či oblečení. Pak už jen stačí zavadit o „jeho“ stéblo trávy či olistěnou větvičku. Po těle leze tak dlouho, až najde vhodné místo. Dává přednost jemné pokožce, vlhku a teplu, takže se často přisaje v tříslech, podkolenní jamce či za ušima.

Klíště obecné je roztoč. V našich podmínkách obvykle přežívá dva až tři roky a za tu dobu několikrát změní formu. Z vajíčka se vylíhne velmi drobná, necelý milimetr měřící larva. Ta se přisává většinou na drobné hlodavce. Další vývojovou fází je o trochu větší nymfa, která si už troufne na větší zvířata, ale i na člověka. Až se dostatečně zasytí krví, promění se na dospělého jedince, přičemž v tomto stadiu saje krev už pouze samice. Ta je po oplodnění samcem schopna naklást až čtyři tisíce vajíček. Mezi jednotlivými stupni vývoje vydrží klíště klidně i rok bez potravy.

Samo o sobě klíště není pro člověka nebezpečné, jenže poměrně často bývá infikované nemocí, kterou svého „hostitele“ nakazí. Nejčastěji se mluví o lymeské borrelióze a klíšťové encefalitidě. Už méně se ví, že přenáší chorobu zvanou babesióza, která má podobné příznaky jako malárie, tedy horečka, třesavka, únava, nechutenství, bolesti hlavy, kloubů a svalů. Podobně se projevuje také ehrlichióza, kdy bakterie napadají bílé krvinky. Prvotní zdravotní důsledky zaměnitelné třeba s chřipkou se rozšiřují o vyrážky a lokální ochrnutí.

Bartonellózu kromě uvedených příznaků charakterizují zduřené uzliny, záněty spojivek a zvětšení jater. Tato onemocnění ohrožující především osoby se sníženou imunitou a ty, kterým byla odebraná slezina. Není výjimkou, že jedno klíště je přenašečem více nemocí najednou. Česká republika bohužel patří k zemím s největším výskytem infikovaných klíšťat v Evropě. Jejich aktivitu průběžně monitoruje třeba Ministerstvo zdravotnictví nebo Český hydrometeorologický ústav. Podle statistik nových pacientů s diagnózou související s klíšťaty každý rok přibývá ponejvíce od dubna do listopadu.

Traduje se, že kousnutí klíštětem bolí. Nebolí. Když se přisaje k pokožce a začne cucat krev, současně vylučuje do ranky sliny, které působí jako anestetikum. Bolavé bývá až nateklé, zarudlé místo kolem vpichu. I když na těle objevíte přisáté klíště, ještě to nutně nemusí znamenat pohromu. Čím dřív ho náležitě odstraníte, tím riziko onemocnění klesá.

Doba potřebná pro přenos nákazy se liší, například virům klíšťové encefalitidy stačí chvilka. Nebezpečí, že vás nakazí lymeskou borreliózou, hrozí, když je klíště přisáté alespoň dvanáct hodin. Jen pro úplnost připomeňme, že proti encefalitidě se můžete nechat očkovat, proti borrelióze bohužel očkovací sérum pro lidi prozatím neexistuje.

Zakápnutí olejem a kroucení proti směru hodinových ručiček už je dávno passé. Pro odstranění dospělého klíštěte je nejvhodnější použít speciální kartu se zářezy, kterou je podeberete a doslova vyvikláte ze strany na stranu. V případě larvy nebo nymfy, které bývají velmi drobné, odborníci doporučují vyviklat je pomocí navlhčené vatové tyčinky. Postižené místo vždy ošetřete dezinfekcí.

V žádném případě se klíště nesnažte vytrhnout prsty. Stejně jako při použití pinzety je můžete zmáčknout, což může zapříčinit, že vyvrhne obsah střev do rány, a tím se riziko nákazy enormně zvyšuje.

Než řešit neblahé následky, raději se na toulky přírodou náležitě „vyzbrojte“ oděvy s dlouhými rukávy a nohavicemi, pokrývkou hlavy, a hlavně repelenty.