Co letos vypěstujete? Rok začněte zahradnickým plánem

Pěstování zeleniny a bylin je trochu magie. Potřebujete správně živenou půdu, dobré osivo, slunce, vodu a špetku štěstí. A také plán. Než zjara vyjdete na zahradu, měli byste mít jasno, jaké druhy zeleniny a bylinek budete pěstovat a kam je vysejete nebo zasadíte. Je to první krok k úspěchu. Leden je proto ve znamení malování zahradnických schémat.

Při pohledu z okna vypadá zahrada zachmuřeně a opuštěně. Člověk by nevěřil, že už za pár týdnů může být hezky a že se půda zase rozvoní jarem. Na zahradnické plány se může zdát brzy. Ale není. Už koncem ledna totiž pilní zahradníci začínají s předpěstováním zeleniny, jako je třeba celer, salát nebo květák. V únoru se k nim přidávají papriky a rajčata. Dny se prodlužují, týdny letí a první jarní práce na zahradě vás tak nepřekvapí.

V přípravě zahradnického plánu máte naprostou svobodu. Potřebovat budete jen papír a tužku. Pokud jste měli rádi rýsování, vezměte si k ruce pravítko a s plánem si pohrajte, jako byste byli architekti své zahrady. Kreativnější duše ocení pastelky, fixy nebo i vodovky.

Než se do malování své zeleninové, bylinkové nebo třeba i květinové zahrady pustíte, měli byste si ujasnit, jaké plodiny chcete letos pěstovat a kolik prostoru pro ně máte. Vedle klasických záhonů můžete zkusit nově vytvořit třeba i vyvýšené záhony. Dýně nebo cukety je možné pěstovat na kompostu. Rajčata a papriky zase v kbelících, pytlích nebo ve skleníku.

Nejdřív si zakreslete všechna místa, která můžete osadit. Udělejte si u nich značky, zda jde o slunná stanoviště, nebo stinné části zahrady. Některé rostliny, třeba právě rajčata, potřebují hodně slunce a tepla. Ale třeba listová zelenina během léta uvítá i trochu stínu.

Pamatujte i na to, že jarní zeleninu – třeba ředkvičky – sklidíte v květnu a v této době můžete vysévat zeleninu pro pozdější sklizeň, například červenou řepu. Na jednom místě tak vypěstujete dvě plodiny během jedné sezony.

Pěstovat byste měli především ty druhy zeleniny a koření, které vám chutnají a které spotřebujete. Na každé správné zeleninové zahradě by měla růst mrkev, petržel, celer, salát, ředkvička, červená řepa, kedlubna, pórek, černá ředkev, dýně, kapusta, cuketa, rajče, paprika, cibule, česnek a brambor.

Z koření a bylin můžete pěstovat dobromysl (oregano), bazalku, kmín, kopr, šalvěj, tymián, mátu peprnou, meduňku, libeček, pažitku, majoránku, mateřídoušku, yzop, kerblík, koriandr nebo rozmarýn. Výčet si rozhodně doplňte o další své milované rostliny.

Velkou výhodou je, že můžete záhony hustě osázet, aby byly pestrobarevné, plevel neměl kde růst, a navíc jste využili vzájemné podpory rostlin. Mezi zeleninu tak můžete nasázet i bylinky. Pamatujte ale na to, že většina bylin potřebuje slunce, to se týká hlavně středomořského koření.

Mazané zahradničení: Proč vysadit slunečnici k salátu?

Proslulé je třeba pěstování bazalky u rajčat, protože zlepšuje jejich chuť. Bazalka ale prospívá i okurkám a cibulovinám. Máta, která potřebuje spíše stín a vodu, pěkně poroste u salátů. Její aromatická vůně má odradit dokonce i slimáky. Koriandr zase prospívá košťálovinám, červené řepě a okurkám. Kopr by měl růst v záhonu s okurkami, zelím, salátem nebo cibulí.

A ještě jedna osvědčená rada, než si konečně svůj zahradnický plán zakreslíte – na záhonech střídejte plodiny. Na místě, kde loni rostla mrkev, vysejte jinou plodinu, například cibuli. Půda se tak jednostranně nevyčerpá. Například okurky nebo celer jsou dost náročné na živiny, takže tam, kde jste je pěstovali loni, vysaďte skromnější zeleninu – třeba fazole.

A ještě tip na závěr – do schématu záhonů si můžete jména plodin napsat, ale mnohem zábavnější bude, když si je namalujete.

5 způsobů, jak si můžete založit přírodní zahradu se skrýšemi, jezírkem a kameny.