Co jíst, abyste i v pokročilejším věku ochránili své srdce? Poradíme vám!

V pokročilejším věku jsou lidé vystaveni vzrůstajícím vážným zdravotním rizikům, souvisejícím často s kardiovaskulárním systémem, jehož nedílnou součástí je i samotné srdce. Vliv na tyto potíže mívá velmi často obezita, málo pohybu i dlouhodobě špatně volená strava.

Trend je dnes naštěstí takový, že se i starší lidé začínají intenzivně zajímat o zdravý způsob života a prevence je pro ně čím dál důležitější. Pokud se chcete i vy zaměřit na zdraví svého srdce, hlídejte si množství potravin, které mu škodí, a přidejte více těch, které mají účinky pro cévní systém přímo blahodárné.

Nízkotučná dieta není cestou ke zdravému srdci, i když se tak ještě do nedávna tradovalo. Většina výživových expertů dnes doporučuje středomořskou stravu, a to i přesto, že obsahuje nemálo tuků. Na rozdíl od prorostlého bůčku, másla nebo tučných jogurtů ho ale jižnější národy čerpají z olivového oleje nebo ryb.

„Středomořská strava klade důraz na zeleninu, ovoce a celozrnné výrobky stejně jako na zdravé tuky, jako jsou ryby, mořské plody, ořechy či olivový olej. Tyto potraviny pomáhají udržet správnou hladinu ,hodného' HDL cholesterolu,“ upozorňuje doktorka Susan Bowermanová, výživová odbornice společnosti Herbalife.

Zkuste omezit nasycené tuky, mezi které patří máslo, sádlo, ztužené tuky, uzeniny, tučné maso i některé mléčné výrobky. Je dobré je nahradit zdravějšími mono nenasycenými mastnými kyselinami, jako jsou olivový, kokosový či řepkový olej, kvalitní margaríny, oříšky, semínka nebo rybí tuk.

Tip:Pokud jste ve věku, kdy máte problém oříšky pokousat, lze je namočit přes noc do studené vody. Ony změknou a dají se rozmačkat či rozdrtit na měkkou kašičku.

Součástí metabolismu vašeho těla je každodenní produkce volných kyslíkových radikálů, které negativně ovlivňují buňky a tkáně. Je důležité mít jejich tvorbu pod kontrolou, jelikož mohou poškodit výstelky cév a podpořit tvorbu špatného cholesterolu. Udržet tvorbu volných radikálů na minimu pomáhají antioxidanty, které najdete v ovoci a zelenině, zejména v takzvaných superpotravinách, jako jsou chia semínka, acai, goji, ale i borůvky, brusinky či zelený čaj.

Ovoce a zelenina navíc dodají potřebnou vlákninu, vitaminy, minerály a zasytí vás, aniž by tělu dodaly zbytečně mnoho kalorií. Ideální je dopřát si kousek ke každému jídlu.

Pokud vás často honí mlsná, možná ve vašem jídelníčku chybí bílkoviny, které udržují stabilní hladinu cukru v krvi a dokážou ovládat pocit hladu. Měly by tvořit deset až patnáct procent denního energetického příjmu. Z jejich zdrojů volte raději ty nízkotučné.

„Hovězí a vepřové maso obsahuje více nasycených tuků a cholesterolu než drůbež, která má zase více tuku než ryby. Pokud konzumujete mléčné výrobky, volte ty s nízkým obsahem tuku. Rostlinné zdroje bílkovin – sója, fazole, čočka, cizrna – jsou přirozeně bez cholesterolu a vyznačují se nízkým obsahem nasycených tuků,“ vyjmenovává Susan Bowermanová.

Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáte až moc. „Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje přes 13 gramů za den. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička,“ upozorňuje Doc. Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.

Zkuste při vaření nahrazovat část soli bylinkami, kořením, česnekem nebo ořechy. Pozornost ale věnujte zejména kupovaným potravinám a polotovarům. „Nadbytečný příjem soli zvyšuje krevní tlak, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév. Sůl také zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou. Vysoký příjem soli vede k osteoporóze, zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nevhodným stravovacím návykům,“ vysvětluje endokrinolog a obezitolog MUDr. Petr Hlavatý.

Myslíte při vaření i na své srdce?