Co je mozkový šum a jak souvisí se stresem

Na co právě teď myslíte? Odpověď asi nebude snadná, protože mozek je jako malá továrna, v níž probíhá hned několik procesů najednou. A mozkový šum, tedy elektrická aktivita, kterou neustále vytváří, to, jak mezi sebou neurony komunikují, vnáší do všeho ještě větší zmatek.

Neurony totiž mezi sebou pořád klábosí, ale ne ve stejné tónině. „Jedním ze základních principů činnosti mozku lidí i zvířat je mapování vstupních informací. Od jejich přijetí až po předání dalším mozkovým centrům,“ vysvětluje Jana Nováková, neuroložka z poradny Ave Vita Mea. Co to znamená? Všechny informace, které do mozku přicházejí, jsou rozdělovány podle důležitosti. Buď jsou zpracovány okamžitě (jako třeba nutnost uhnout před projíždějícím vozidlem), nebo odloženy na později do paměti (v receptu se dočtete zajímavý fígl, jak zkaramelizovat cibuli), nebo jsou vyloučeny jako nepodstatné (odborný termín, který si nezapamatujete). To všechno způsobuje výkyvy elektrické aktivity, dané tím, jak mezi sebou neurony (mozkové buňky) komunikují. Těmto výkyvům se říká mozkový šum nebo hluk.

O mozkovém šumu se mluví od 30. let 20. století a byl prozkoumán bezpočtem studií. „Zatím nejrozsáhlejší výzkum provedli vědci z Torontské univerzity. Vyvrátili názor, že mozkový šum je jen náhodná elektrická aktivita mozku a nehraje podstatnou úlohu v realizaci duševních procesů,“ informuje Jana Nováková.

A jakou roli tedy šum hraje v našich hlavách? Při každé změně činnosti, včetně myšlenky, pocitu, touhy nebo vzpomínky, vydává aktivita neuronů hluk, který by se dal přirovnat k přelaďování rádia na jinou stanici. „Ano, dá se říci, že celý proces funguje jako ladění rádia. Signály vyhodnocované jako důležité jsou opakovaně zesilovány a formulovány do čisté a výrazné cílové konkrétní informace,“ popisuje Jana Nováková.

Znamená to, že co se děje v jedné oblasti mozku, ovlivňuje i ostatní jeho části, což platí i naopak. Mozkový hluk se stará o to, co a jak provést, aby pracoval co nejefektivněji. Pomáhá mu lépe fungovat.

Tahle dívka navozuje lidem svým šepotem mozkový orgasmus

Zdravé povídání neuronů samozřejmě neslyšíte, ale můžete poznat, když dojde k jeho narušení. „Největší problém nastává u stavů, jako je chronický dlouhodobý stres, který šum narušuje a oslabuje poznávací funkce, jako je paměť, rychlost reakcí, pohotovost, schopnost komunikace, soustředění, schopnost učení, dále emoční stabilitu, kvalitu spánku, představivost nebo intuici,“ vysvětluje Jana Nováková.

Na zlepšení paměti můžete pracovat i ve spánku!

„U stresových reakcí rozlišujeme stres pozitivní, jako adaptační mechanismus důležitý z hlediska přežití člověka, a stres negativní, obvykle nezvládnutý, škodlivý, vymykající se naší kontrole s negativními dopady na zdraví,“ potvrzuje Eva Jarolímová, psycholožka České alzheimerovské společnosti.

Nezdravý stres, například každodenní obavy, jestli jste v práci dost dobří nebo oblíbení, strach z toho, že selháváte jako rodič, nebo dlouhodobé a nezpracované výčitky svědomí, totiž zvyšuje hladinu hormonu kortizolu a dalších neurochemikálií, které mění k horšímu základní mozkové funkce. Dá se říci, že stres vytváří vlastní hluk, který znemožňuje neuronům komunikovat. Je to, jako když si s kamarádkou na večírku kvůli hluku nemůžete povídat, protože se pořádně neslyšíte.

Mozek je extrémně citlivý na životní styl a na to, co prožíváte. Proto je důležité o něj pečovat, věnovat se relaxaci a dostatečně spát. „Hitem poslední doby je psychologická technika mindfulness, kdy věnujete pozornost jen tomu, co děláte tady a teď,“ radí Jana Nováková. Jelikož nedáváte mozku prostor pro fabulace, co bude, nebo pro vzpomínky na to, co bylo, mají mozkové neurony šanci se opět sesynchronizovat.

Nedaří se vám hubnout? V cestě může stát váš mozek! Jak ho odblokovat a zhubnout?