Článek
Citové vydírání je velmi důmyslné a propracované umění a zkušení manipulátoři své prohnilé praktiky pilují celý život. Takže se není čemu divit, že je zprvu nerozpoznáte.
Je to tvoje vina!
Perfektně načasované poznámky způsobují, že se cítíte nesví, ponížení a připadáte si zodpovědní za věci, které jste nezpůsobili. Stačí ale trochu zbystřit, a brzy si vypěstujete šestý smysl, který se spolehlivě ozve, jakmile uslyšíte konkrétní frázi. Pokud jste vyděrače prokoukli, neváhejte a začněte jednat.
„Klíč k ukončení vašeho trápení nemá v ruce citový vyděrač, ale vy. Bod zlomu totiž nastane teprve tehdy, když si vy sami uvědomíte, že nemusíte dělat to, co od vás druzí chtějí a že nemusíte mít výčitky,“ vysvětluje psycholožka Alena Němcová a dodává: „Nebojte se říct na rovinu: ,Tohle už nezkoušej, to na mě neplatí.' Dejte dotyčnému jasně najevo, že jste ho prokoukli. Nebuďte zlí, naopak ho ujistěte, že ho máte rádi, ale stanovte si pevné hranice, a nedovolte jejich překročení,“ radí Alena Němcová.
Nezištná pomoc a otroctví k sobě nemají tak dalekoFoto: Isifa
Čtyři základní typy vyděračů: Tohle je odzbrojí!
Ubohé maminky a babičky
Za jejich hudrováním a labutími písněmi typu „Jsem vám jenom na obtíž. Byli byste raději, kdybych tu nebyla!“ se často skrývá touha být se svými nejmilejšími častěji. Vyhovte jim, udělejte si na ně čas, ale rozhodně je nenechte řídit váš život. Jste už dospělí!
Takhle vydírají: „Ne, je mi dobře, nic nepotřebuju. Nemusíte mi pomáhat, jeďte radši někam na výlet a vzpomeňte si tam na mě.“
Tohle je uzemní:„Dobře, tak my jedeme a pošleme ti pohled. Nabízím ti pomoc, ale ty ji nechceš. Když mě budeš opravdu potřebovat, zavolej.“
Milované dětičky
Děti to s námi umí. Nedělejte si iluze, za jejich hrou na city se většinou skrývá jen prachobyčejná touha po nové hračce, mobilu nebo oblečení. Nenechte se zlomit!
Takhle vydírají: „Mami, tahle bunda je sice drahá, ale bude mi v ní fakt teplo. Ta z loňska je tenká a mě občas pobolívají ledviny!“
Tohle je uzemní: „Bolí tě ledviny? Tak si vezmi teplý svetr, ten tě zahřeje. Ta bunda je vážně moc pěkná, a není zas tak drahá. Myslím, že stačí tak týden na brigádě, a mohla bys na ni mít vyděláno, ne?“
Prohnané tchyně
Za jejich vydíráním se často skrývá strach. Byly zvyklé řídit život svého chlapečka, a ten najednou místo maminky obletuje jinou ženu. Bojí se, že přijdou o syna a ze zoufalosti se sníží i k citovému vydírání. Nedejte se, pokud má vaše tchyně jen trochu soudnosti, nastavené zrcadlo jí vrátí zdravý rozum.
Takhle vydírají: „Karlíčku, já mám ty děti tak ráda, ale když ta tvoje Janička mi je nikdy nedá pohlídat. To jsem se dočkala vděku, tři děti jsem vychovala, a vlastní vnoučata mi nepůjčí (pláč).“
T ohle je uzemní: „Pokud vám nedám hlídat děti, mám k tomu svůj důvod. Ten jsem vám řekla, a jestliže se nebudete snažit mi vyjít vstříc, na mém rozhodnutí nic nezměníte. Nezkoušejte proti mně štvát rodinu, ublížíte tím jen sama sobě!“
Partner-chudáček
S muži i ženami, stavícími se do role trpitelů, je soužití velmi těžké. Naučte se rozeznat melodramatické výlevy od reality! Zatímco předchozí typy jsou víceméně neškodné, na citovém vyděračství partnera může vztah ztroskotat. Pokud přistoupíte na jejich hru, zničíte sami sebe.
Takhle vydírají: „Tak si na ten večírek klidně jdi, no. Ale já jsem hrozně nastydlý, to mě tu necháš samotného? Co když se mi udělá špatně, omdlím a uhodím se do hlavy?“
Tohle je uzemní: „Dobře, já tedy jdu. Léky máš ve skříňce, a kdyby se ti přitížilo, zajdi si na pohotovost. Máš ji za rohem.“
A jaké jsou vaše zkušenosti s citovými vyděrači? Máte v rodinných kruzích někoho, kdo svými blízkými obratně manipuluje?
