Císařský řez na přání? Ne! Dítěti může hrozit cukrovka, astma a alergie

Proč by se někdo chtěl nechat dobrovolně operovat? Zbytečný zásah do organismu, zbytečná anestezie, zbytečné „řezání“ do těla, zbytečná rizika následných komplikací. To všechno může představovat císařský řez, není-li proveden ze zdravotních důvodů – tedy při ohrožení rodičky či dítěte. I když mnoho žen nad přáním usnout a dítě ze sebe nechat vytáhnout ven kroutí hlavou, najdou se takové, které by za to zaplatily zlatem.

Mají totiž strach. Strach z neznáma, ale i bolesti. Zatímco vaginální porod trvá mnoho hodin, císařský řez je zpravidla hotový za několik minut a žena v tu chvíli nic necítí. „Porod vlastního dítěte přináší největší pocit štěstí a uspokojení, ale na druhé straně bolest u porodu je ta nejbolestivější senzace, která může ženu v životě potkat,“ vysvětluje profesor Antonín Pařízek, vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Jenže to je jen jedna část, kterou většina žen slyší.

Už se k nim nedostává informace, anebo jí nevěří, že těhotné tělo je na tuto bolest připravené. Práh bolesti se přirozeně zvýší, a je tedy velká pravděpodobnost, že žena bolest zvládne. Jenže odborníci si mohou říkat, co chtějí, zvláště, když to jsou muži. Ti přece nikdy nerodili! Takže jak moc bolestivé to pro nás je, víme jen my samy. Naštěstí – kdyby nastávající maminka porod nezvládala, existuje spousta metod, jak jí od bolestí ulevit.

Obava z dočasné bolesti (porod nebude trvat donekonečna) by pro ženu neměla být hlavním důvodem, aby chtěla rodit pomocí císařského řezu. Vypadá pohodlně a bezbolestně a dá se naplánovat dopředu, ve skutečnosti tak skvělý není – například dětem takto narozeným hrozí zdravotní problémy, které mohou nastat během dětství.

„Tělíčko novorozence je bezprostředně po narození ideálně připraveno k posílení imunity bakteriemi od maminky z porodních cest,“ vysvětluje Antonín Pařízek, proč je vaginální porod tak důležitým krokem do života. Když porodními cestami neprojde, je připraven o první životní „zatěžkávací zkoušku“. Nezíská potřebný mikrobiom, tedy mikroorganismy, které při klasickém porodu a bezprostředně po něm osidlují zažívací trakt a kůži novorozence, čímž posilují jeho obranyschopnost a zlepšují odolnost vůči nemocem.

Nedojde-li k tomu, hrozí narušení hlavně imunitního systému, což pak vede k vyššímu riziku rozvoje některých chorob v dětství i dospělosti. „Již dlouho jsou publikována epidemiologická data o vztahu mezi porodem dítěte císařským řezem a následným rozvojem obezity, astmatu, diabetu prvního typu a neurovývojových poruch, mezi které patří i poruchy autistického spektra,“ varuje Jan Smíšek, neonatolog a pediatr.

Logicky se nabízí otázka, zda důležité mikroorganismy nelze dodat dítěti jinak. Nad tím přemýšlejí i lékaři. Jednou z možností je před porodem vložit na hodinu gázu do vagíny, aby nasákla tekutinou. Bezprostředně po porodu se jí novorozenec potře kolem úst, očí, konečníku a na kůži. Výsledky studie mikrobiologa Joseho Clementa ukázaly, že toto je cesta, kterou novorozencům lze mikrobiom dodat, nicméně byl proveden jen na čtyřech objektech, a proto ho není možné považovat za dostatečně důvěryhodný. Ovšem možná ukazuje směr, kudy se v budoucnu ubírat.

Člověk, který neprošel porodními cestami, je v dospělosti více ohrožen vznikem diabetu druhého typu, obezitou, onemocněním zažívacího traktu (např. Crohnovou chorobou), psychickými poruchami... Jestliže se tedy žena rozhodne dobrovolně podstoupit císařský řez, měla by vědět, jaká existují potencionální rizika pro její dítě do budoucna.

Porod „císařem" je také dražší než přirozený. Ačkoliv se mluví o tom, že porodnice za císařské řezy dostávají od pojišťoven více peněz než za porod přirozený, v reálu je to trochu jinak. Když se spočítají všechny náklady spojené s provedením císařského řezu, vychází mnohem dráž než vaginální porod. Výhodné to tedy není ani z ekonomického hlediska. A možnost, že by si za císařský řez mohly ženy platit samy, podle porodníka Antonína Pařízka vůbec nepřipadá v úvahu. Cílem odborníků je, aby nastávající maminky císařský řez vůbec nechtěly.

Obavy žen jsou zcela přirozené a nikdo jim je nemůže vyčítat. Tento strach z bolesti ale přisuzuje porodník mimo jiné i nedostatečné informovanosti rodiček o tom, co je vlastně čeká. Od toho by podle něj měly být porodní asistentky, které v předporodních kurzech ženy na všechno dostatečně připraví.

Základem je, aby žena pochopila průběh porodu. Předporodní asistentky, které tyto kurzy vedou, jsou speciálně školeny, aby dokázaly zodpovědět všechny otázky nastávajících maminek a pomohly jim zbavit se všech nočních můr, které mohou mít s porodem spojené. Kromě toho společně provádějí i cvičení, která pomáhají uvolňovat stres a napětí.

Nicméně ani předporodní kurzy pomoct nemusejí. „Pak ji poprosím, aby navštívila klinického psychologa nebo psychiatra a ten ať mi napíše, že žena trpí patologickou úzkostí neboli patofóbií. V takovém případě nezbývá nic jiného než jí vyhovět. To už totiž není zdravá těhotná, ale duševně nemocná těhotná a to se musí řešit,“ vysvětluje Antonín Pařízek. Naštěstí takových pacientek nemá příliš, o císařský řez žádají zhruba dvě ženy měsíčně z celkového počtu čtyři sta.

Na druhou stranu jsou situace, kdy je operace jedinou možností. Nejčastějším důvodem, proč porodníci upřednostňují císařský řez před porodem vaginálním, je riziko poranění pánevního dna – týká se to ale převážně matek starších pětatřiceti let. Ženy po vaginálním porodu se mohou setkat s inkontinencí, protože svaly pánevního dna povolí. Proto ale gynekologové upozorňují, aby ženy neustále, ještě dříve než o těhotenství vůbec začnou přemýšlet, tyto svaly posilovaly, i pomocí Kegelových cviků.

V určitých případech může císařský řez zachránit život dítěti i matce. Lepší volbou je třeba v případě, kdy má dítě v děloze nepřirozenou polohu, nedostatek kyslíku nebo má potíže s výživou. Stejně tak, pokud je plod příliš velký a porodními cestami by prošel jen obtížně. Další indikací mohou být i vrozené vady, případně riziko zranění, ke kterým by mohlo dojít při vaginálním porodu.

A jak chcete rodit vy?