Cibule moc vody nepotřebuje, rajčata a bylinky ano. Rady, jak v létě zalévat zeleninu

V našich podmínkách může být léto deštivé i suché. V druhém případě je třeba vzít v pravý čas do ruky kropáč a vydat se na zahradu zalévat. Záleží pak na tom, co pěstujete.

Více vody obecně potřebuje plodící zelenina, například rajčata, papriky nebo okurky. Na vodu si potrpí i mělce kořenící zelenina s křehkými listy – typickým zástupcem je třeba hlávkový salát nebo špenát. Dost vody vypijí i dýně nebo cukety.

Naopak menší množství vody spotřebují cibule a česnek. Ty zavlažujte jen ve velkém vedru a suchu jednou týdně. Jinak by si měly vystačit s tím, co naprší. Pokud jsou prázdniny deštivější, můžou naopak trpět a v půdě uhnívat.

Jedno důležité pravidlo říká, že zalévat byste měli, až když je půda suchá. Nenechte se ale zmást povrchem – ten na slunci prosychá rychle. Do půdy byste měli zabořit prsty a sáhnout si, v jaké hloubce je ještě mokrá. Pokud je suchá ve zhruba 10 centimetrech, zalévejte.

Vydatnost zálivky uzpůsobte druhům zeleniny – už jsme si řekli, že některé potřebují více vody. Krom zmíněných je třeba zalévat také například červenou řepu, celer, mrkev, petržel, ředkvičky, černou ředkev, občas i brambory. Samozřejmě nezapomeňte ani na bylinky, více vody ocení například máta nebo meduňka.

Těchto 5 bylinek by měla znát každá žena

Při zálivce zohledněte i míru vysušenosti země. Pokud jste například týden pryč a chcete úrodu zachránit, uvidíte, jak první kropáč v půdě doslova zasyčí. Proto zalévejte, dokud není půda dostatečně zavlažená, to znamená, že na povrchu a v brázdách se začnou držet drobné loužičky.

Pokud je vaše zahrádka menší, vystačíte si se sudem s dešťovou nebo studniční vodou a konví. Pamatujte, že voda by měla být vždy odstátá. Ledovka ze studně způsobí rostlinám tak akorát šok. Pozor si dejte i na silný proud z hadice, který by mohl poškodit listy a mělce kořenící zeleninu dokonce vyplavit.

Na větších plochách můžete použít závlahový systém s rozprašovačem. Ačkoli vodu budete do hadice pumpovat ze studny, drobné kapičky se na vzduchu alespoň trošku orazí, než na listy dopadnou. Navíc jsou jemné, takže nebudou škodit jako silný proud. I tak je ale lepší vodu napustit do rezervoáru a pak zavlažovat s pomocí hadice a čerpadla.

Na zálivku je nejoptimálnější dešťová voda. Pro rostliny je přirozená. Když prší, můžete ji chytat do sudů, na větších zahradách se vyplatí investovat do rezervoáru. Srážková voda neobsahuje chlor, což je na jednu stranu výhoda. Na druhou stranu se v teplém letním počasí může rychleji kazit – můžou se v ní objevit řasy.

Zárodky do vody většinou zanese vítr. Proto sudy s vodou přikrývejte. Ochráníte ji tak i před komáry, kteří mohou klást do vody vajíčka. Pravidelně se také starejte o okapy, které dešťovku do sudů svádí. Čím budou čistší, tím lépe.

Důležité je nejen čím zaléváte, ale také kdy. Z večerní zálivky si rostliny vezmou více vody než z denní, kdy se velký objem odpaří. Navíc kapky, které by zůstaly na listech, by působily jako zvětšovací sklo a slunce by mohlo rostliny popálit.

Zatímco plodová zelenina ocení večerní zálivku, například saláty je lepší zalévat ráno, protože vodu vypijí, zbytek oschne a nevzniká prostředí pro bujení plísní. V noci jsou totiž teploty nižší, a navíc může být i vyšší vlhkost, která šíření houbových chorob pomáhá.

Pamatujte také, že závlaha by měla vždy směřovat ke kořenům, nikoli na listy. Zvlášť to platí u rajčat, paprik nebo okurek, které jsou na vodu a plísně citlivější.

Jak pečovat o trávník, aby vám vydržel krásně zelený až do pozdního léta?