Chytré rady pro praní a mytí nádobí

Je to zbytečná chyba, která vás připravuje o peníze – sypat prášek nebo lít gel do pračky a myčky od oka se nevyplácí. Člověk ho totiž dává mnohem více, než je třeba. A více prášku neznamená lépe vypráno. Zbytečně se tak sami šidíte, což platí i pro aviváž či přípravky na mytí nádobí. Jindy – například u různých odstraňovačů skvrn a přípravků proti vodnímu kameni – je to naopak. Jsou šikovné akorát na to, aby z vás jejich výrobci vytáhli další peníze.

Máte pocit, že jsou prášky čím dál menší, ale pořád dražší? Na první pohled to tak vypadá, ale budete-li lépe číst, zjistíte opak. Nedílnou součástí pracích prostředků – prášků i gelů – jsou takzvaná plniva. Samotné účinné prací složky totiž mají konzistenci připomínající med. A zacházení s ním ani dávkování není zrovna jednoduché. Proto se k němu přidávají takzvaná plniva, která mu dodají sypkou nebo tekutou podobu. „Kompaktní nebo koncentrované prostředky mají účinnější složení, díky čemuž se při praní dosahuje dokonalé čistoty,“ říká Helena Hamouzová ze společnosti Henkel ČR. U nových přípravků,které se na trhu objevily před Vánocemi, ubývá právě plniv, nikoli látek, které prádlo zbavují skvrn a špíny.

Jen pro srovnání, před třiceti lety činila doporučená prací dávka 250 gramů, dnes už jich stačí jen osmdesát.

A co se stane, když dáte do zásobníku více, či méně prášku? „Rozhodně neplatí, že prádlo bude čistší než s doporučeným dávkováním od výrobce. Také v zásobníku se mohou usazovat zbytky pracího prostředku a špatně rozpuštěný prášek může ulpívat na prádle,“ dodává Helena Hamouzová. Nicméně druhý případ se vám stane asi jen výjimečně. I když to firmy přímo nepřiznávají, i jimi doporučené dávky jsou zhruba o dvacet procent vyšší, než kolik přípravku je opravdu třeba.

Přesto v obchodech najdete stále prací prášky v devíti- i dvanáctikilovém balení, většinou od neznámých firem a značek. Pozor na ně! Jejich obsah může tvořit z padesáti procent sůl! Perou nic moc, a komu by se chtělo kupovat kilo soli za padesát korun?

Kupujete si prací prášek ve střední cenové kategorii, přidáváte k němu odstraňovač skvrn a jste spokojeni? Ano, ale zbytečně se necháváte šidit reklamou. Když investujete do kvalitních pracích prášků, které ale vyjdou v součtu levněji než vaše kombinace, výsledek bude stejný.Odstraňovače skvrn obsahují stejnou škálu enzymů – tedy látek zajišťujících kvalitu praní – jako kvalitní prášky a gely.

Dalším místem, kde sami zbytečně vyhazujete peníze, je aviváž. Na některé věci, například funkční sportovní prádlo, by se neměla používat vůbec. Pokud na ní trváte, pamatujte, že na plnou pračku bavlněných věcí máte dávat jen 36 mililitrů a na poloviční 24 mililitrů přípravku. Na syntetické oblečení je to dokonce jen 18 mililitrů. Více se dočtete v článku Tohle vám o pračce a praní nikdo neřekne!.

Děsí vás televizní reklama a bojíte se vodního kamene, a tak do pračky dáváte nejen prášek, odstraňovač skvrn a aviváž, ale ještě přisypáváte změkčovač vody, abyste neměli topné těleso obalené kamenem a zničenou pračku? Necháváte se opět pěkně šidit. „Z pohledu výrobce praček můžu říct, že je to zbytečné, protože dneska prodávané prací prášky už změkčovadla obsahují, proto není nutné je do praní přidávat dvakrát,“ říká Petr Chlada ze společnosti Miele. A dodává, že výjimkou jsou oblasti, kde mají stále velmi tvrdou vodu.

To však platí pouze pro pračky, u myček je to jiné. Zde se bez změkčovadla, tedy soli neobejdete. Upravuje tvrdost vody na hodnotu, při které jsou nejúčinnější mycí prostředky. Tím se dosahuje vyšší kvality mytí. Zároveň také chrání vnitřní prostor před vodním kamenem. V mnoha domácnostech však raději používají tablety, kde jsou všechny prostředky v jednom. Výrobci to respektují.

Nejen sůl musejí kupovat majitelé myček. Neobejdou se ani bez leštidla, a hlavně mycího prostředku. Zde mají na výběr prášek, tablety nebo gel. Pokud chcete ušetřit a jste schopni dodržovat správné dávkování, zvolte prášek. Jak se dozvíte v článku Použijte prášek. Ušetříte!, mytí tak vyjde až o třetinu levněji než s tabletami. Opět platí, že jeho množství je třeba upravit podle zašpinění nádobí a že více mycího prostředku neznamená čistější nádobí.

Napadlo vás, zda gely či prášek nejsou zbytečné, když si při mytí v ruce vystačíte s obyčejným saponátem za dvacetikorunu, tak proč by ho nemohla používat i myčka? Protože byste ji mohli zničit. „Na rozdíl od obyčejných přípravků saponáty hodně pění, a to by myčce vadilo. Pak se může stát, že i přestane fungovat, nebo přidávat další oplachování,“ říká Petr Chlada. Peníze, které ušetříte za mycí prostředek, tak dáte buď za vodu na oplachování, nebo v horším případě za opravu myčky.

Dáváte si pozor na dávkování drahých přípravků, ale u saponátu na nádobí, který stojí dvacetikorunu, to neřešíte? Chyba, i zde se držte doporučení výrobce, i když to může být benevolentní, například dvě až tři stříknutí na pět litrů vody. Že ho dáváte mnohem více? Pak se opět šidíte, protože musíte mycí prostředek nejen déle oplachovat, ale velké množství a špatně opláchnutá pěna nejen neprospívají vašemu zdraví, ale také kvůli nim nádobí schne pomaleji.

Chystáte se opět do drogerie na nákup? Tak se tam chvíli zdržte a dobře čtěte návody. Možná si tím ušetříte mnoho stokorun!