Článek
Praktičtí lékaři mají jasno: jeden nebo dva dny klidu na lůžku někdy stačí, aby se postup nemoci zastavil. Mělo by ale jít opravdu o klid a skutečně vleže pod peřinou.
Nepobíhat, nepracovat, nerozčilovat se
Pokud nemáte zrovna smrt na jazyku, ale „jen“ chrchláte a smrkáte, mohlo by vás to zlákat – podepřít si záda polštáři, na kolena položit notebook a zvládnout vedle stonání i nějaké ty pracovní povinnosti. Podle MUDr. Jany Vojtíškové to ale takhle jednoduše nefunguje: „Jakmile se začnete zabývat pracovními záležitostmi, organismus nemůže vypnout a věnovat všechny své síly boji s infekcí. K léčení je potřeba nejen fyzický, ale i psychický klid.“
Pořádné vyležení je důležité u všech nemocí, kde se jedná o zánět – tedy i zánět horních cest dýchacích. „Když jste v klidu, váš krevní oběh se zpomalí. Jakmile se ale pohybujete, třeba jen po bytě, cirkuluje krev rychleji, takže se zánět rychle šíří,“ vysvětluje doktorka Vojtíšková. To může vést nejen ke zbytečnému prodlužování nemoci, ale i ke komplikacím, které můžou být horší než původní nachlazení – třeba k zánětu vedlejších nosních dutin, průdušek nebo plic.
Co je také lepší nedělat?
- Nekombinovat různé léky.Podpůrné prostředky z lékárny pomáhají mírnit příznaky – usnadňují dýchání, srážejí horečku a tlumí bolest v krku. Rozhodně ale nečekejte, že čím víc jich do sebe naládujete, tím dřív se uzdravíte. I když jde o volně prodejná a tedy „slabší“ léčiva, v nevhodných kombinacích dokážou i uškodit (více o tom, jaké nebezpečí představuje vzájemné působení léků, si přečtěte tady). Pro jistotu se poraďte s lékárníkem. A vždycky si pečlivě přečtěte příbalový leták, kde jsou zakázané kombinace uvedeny.
- Zvýšenou teplotu není nutné hned srážet. „Pokud nenaměříte víc než 38 stupňů, klidně několik hodin vydržte,“ radí doktorka Vojtíšková. Horečka patří k základním samoléčícím mechanismům lidského těla. Jakmile váš imunitní systém rozpozná v těle „nepřítele“, tedy původce infekce, organismus začne uvolňovat látky zvané pyrogeny, které způsobí zvýšení tělesné teploty. Ta je pro většinu mikroorganismů zhoubná, takže pracuje pro vás.
- Nikdy si sami neordinujte antibiotika,třeba ta, která vám zbyla po předchozí chorobě. V případě nachlazení je to ještě větší nesmysl než jindy, respirační nemoci jsou totiž virového původu, takže na ně antibiotika stejně nepůsobí.
- Během nemoci nekuřtea vyhýbejte se i pasivnímu kouření. Pokud máte tu možnost, nechte v ložnici běžet ionizátor nebo zvlhčovač vzduchu. Často větrejte, samozřejmě dobře přikrytí.
Tyhle finty naopak vyzkoušejte:
- Horké koupele nohou a rukou pomáhají zprůchodnit nos. Teplem dojde k roztažení cév v prohřívaných místech; krev se nahrne do rukou a nohou a dýchací cesty se naopak odkrví. Díky tomu splaskne oteklá nosní sliznice a zlepší se dýchání.
- Hodně pijte. Během nemoci tělo potřebuje víc tekutin než jindy, aby udrželo sliznice vlhké a vyrovnalo ztrátu způsobenou rýmou. Nejvhodnější je teplý čaj, nejlépe ovocný či bylinkový. Černý čaj omezte, vodu z těla spíš odvádí a tím přispívá k zahuštění hlenu. To platí i pro nápoje s kofeinem.
Jaké zkušenosti máte vy, co podle vás na tyhle banální, ale protivné nemoci funguje?