Článek
Je vědecky dokázáno, že stres má na psychiku neblahý vliv. Oprostěte se alespoň na moment od aktuálních přehledů počtu nakažených a přečtěte si raději, co dobrého se stalo v Česku i v zahraničí. Věděli jste třeba, že v pražské zoo se narodila sloní slečna? Nebo že borovice z Vysočiny zvítězila v anketě Evropský strom roku? Podívejte se i na nejstarší stromy na světě.
1. Bory šumí na skalinách
Téměř padesát tisíc hlasů získala od účastníků ankety Evropský strom roku chudobínská borovice, jejíž stáří se odhaduje na 350 let. Ještě poutavější než její vzhled je ovšem příběh, který vypráví. Roste na skalnatém ostrohu levého výběžku Vírské přehrady, nedaleko místa, kde kdysi stávala osada Hamry. Ještě v roce 1950 žilo v obci Chudobín 143 obyvatel, to už ale probíhala výstavba vodní nádrže a okolní lesy začaly mýtit pily dřevorubců.
O sedm let později byla obec ve prospěch přehrady zaplavena. Jen borovice tu stále žije jako svědek minulosti a tiše odolává lidskému konání i měnícím se klimatickým podmínkám. Když stoupne hladina vody, ocitnou se její kořeny i část kmene pod hladinou, v období sucha naopak vynikne čtrnáctimetrový strom v plné své kráse. V noci pod ním, alespoň dle lidové pověsti, hrává čert na housle.
2. ZOO Praha má další slůně
Zoologická zahrada v Troji přivítala roztomilou sloní slečnu. Narodila se samici Tamaře v pátek 27. března s porodní váhou 92 kilogramů a je teprve třetím slůnětem, které bylo počato a narozeno v Praze. Stádo pražských slonů čítá aktuálně osm jedinců o třech samcích a pěti samicích, ale zanedlouho se ještě rozroste. Březí je totiž i slonice Janita.
Ošetřovatelé teď mají opravdu spoustu práce. Kvůli možné nákaze koranavirem byli rozděleni na dva týmy a péči o zvířata musí zvládat v mnohem menším počtu, než je obvyklé. I tak se samozřejmě z radostné události nesmírně těší. Přestože je ZOO Praha momentálně pro návštěvníky uzavřená, můžete novorozené slůně sledovat v Údolí slonů prozatím na dálku, prostřednictvím kamer umístěných v areálu.
3. Planeta se přestává dusit
Otázka lidského zdraví a bezpečnosti je v současné době na prvním místě, o tom není pochyb. Ale protože populace celého světa změnila v důsledku povinných i doporučených postupů proti koronaviru své návyky a každodenní chování, má možnost zahojit se alespoň částečně i celá planeta. Díky uzavřeným továrnám a minimalizaci letecké, pozemní i lodní dopravy se každým dnem čistí ovzduší. Jak dokazují satelitní snímky NASA, rozsáhlá karanténa má pozitivní efekt na zemskou atmosféru.
Nulový turistický ruch v italských Benátkách vyčistil přepravní kanály a místní obyvatelé se na sociálních sítích dělí o snímky průzračné vody s hejny ryb. Takové obrázky nebyly ve městě k vidění už dlouhá desetiletí. Schopnost regenerace životního prostředí se ukazuje už po několika dnech po zavedených opatřeních!
4. Česká sounáležitost
Konec měsíce se nesl v duchu výročí české vlajky. Víte, že slavila neuvěřitelných sto let? Autorem státního (původně československého, dnes už pouze českého) symbolu je Jaroslav Kursa (†74) a 30. března v roce 1920 byla červenomodrobílá vlajka oficiálně přijata. Letos se právě v tento den rozhodli organizátoři akce „Jsme v tom spolu“ vyzvat občany k sounáležitosti a připomenout si, že jako národ držíme při sobě i v nelehkých časech.
„Nacházíme se v těžké situaci a celá země je vzhůru nohama, takže jakoukoli chvíli, kdy je možné se povzbudit, musíme využít. A toto výročí je jasným impulsem,“ říká iniciátor myšlenky Oldřich Bajer. Chcete se připojit i vy? Pak se vyfoťte s naší vlajkou, sdílejte ji na sociálních sítích s heslem #podjednouvlajkou a dejte najevo, že jsme odhodlaní vše ve zdraví překonat.
Znáte další významné okamžiky českého státu? Otestujte se v kvízu z historie!