Článek
Prostě už to nemůžete vydržet. Sedíte u pracovního stolu, místo excelové tabulky ale na obrazovce před sebou vidíte hromádku štíhlých, smetanově bílých arašídů. Představujete si, jak je s rozkoší drtíte mezi zuby… A dost! Berete peněženku a vybíháte do večerky na rohu. Stejně si potřebuju protáhnout nohy – vymlouváte se sami před sebou. Je to jen „mlsná“, nebo vám tím chce tělo něco důležitého sdělit? A měli byste mu vyhovět?
Převlečená žízeň
Možná to zní překvapivě, ale neodolatelná chuť na slané věci neznamená, že máte málo soli (to nikomu z nás většinou nehrozí, spíš naopak), ale že se vám nedostává vody. Sůl zadržuje vodu v těle, takže pokud vám hrozí dehydratace, snaží se organismus pomocí soli udržet aspoň ty zásoby, které má. Pokud vás tedy láká sáček přesolených chipsů, doporučujeme této touze nepodlehnout – neobsahují totiž nic, co by vaše tělo doopravdy potřebovalo. Místo toho raději vypijte dvě velké sklenice vody. Uvidíte, co to udělá!
Slané chipsy a křupky nepřinášejí tělu nic dobrého, jen prázdné kalorie a nadbytek soliFoto: Thinkstock
Sem s dortem – a hned!
„Akutní chuť na sladké signalizuje nedostatek sacharidů. Je důsledkem nevyvážené stravy s nedostatkem obilnin a příloh,“ vysvětluje Iva Veselá, nutriční poradkyně z poradny Food-Life. Je to častá chyba lidí, kteří se snaží o snížení energetického příjmu a živí se téměř výhradně zeleninou a bílkovinami. Tělo se ale nenechá oklamat a bude otravovat tak dlouho, dokud mu nedáte to, co chce – je tedy mnohem lepší uspokojit ho trochou těstovin nebo celozrnnou bulkou než se vrhnout na rychlé cukry ze sladkostí, po kterých dostanete hned zase hlad.
Proč funguje čokokouzlo
Čokoláda je útěcha, přítelkyně, povzbuzení. Má k takové funkci všechny předpoklady: cukr nárazově zvedne hladinu serotoninu, hormonu, který reguluje náladu, a kakaový prášek vám zase poskytne fenyletylamin, hormon ze skupiny amfetaminů, navozující stav blaha a euforie. Touha po čokoládě je tedy spíš reakcí na stav vaší duše, než na potřeby těla.
Pro úplnost dodejme, že chuť na čokoládu může být teoreticky spojená i s nedostatkem hořčíku, mědi a železa. Ale popravdě, to je většinou výmluva.
Pořádný steak si dejte spíš k obědu než k večeři. Čím později, tím hůř z něho dokáže vaše tělo vstřebat tolik potřebné železoFoto: Thinkstock
Když toužíte po bifteku
Chuť na pořádný kus masa pravděpodobně znamená, že vašemu tělu chybí železo. Nemusíte být zrovna vegetarián, stačí, když dáváte přednost bílému masu, které obsahuje železa méně než červené. Železo je obsaženo v celé řadě běžných potravin (kromě hovězího masa jsou to třeba ovesné vločky, luštěniny, rýže nebo kukuřice), potíž je ale s jeho využitelností. Snižuje ji třeba kombinace s čajem, kávou nebo mlékem; železo rostlinného původu se vstřebává hůře než živočišné.
Takže ano, v tomhle případě můžeme jen doporučit: nebraňte se a vysněný steak si dopřejte, kdykoli vás popadne chuť. Jen pozor: pokud si ho dáte k večeři, bude to, nutričně vzato, celkem k ničemu. Železo ve stravě je totiž nejlépe využitelné po ránu, pak jeho vstřebatelnost začíná klesat a večer „projde“ prakticky nedotčené. Takže pokud maso, tak nejpozději k obědu!
Na čem ujíždíte vy? A dopřáváte si, nebo se snažíte ovládat?
