Chtěla prorazit s kojicí podprsenkou, nyní prodává perly!

Jak už to tak občas bývá, nejlepší nápady mohou vzniknout kdykoliv, tedy i na mateřské. A v Česku stále přibývá podnikavých maminek, které svůj koníček dokážou proměnit v obchod. Podobně vznikl i úspěšný e-shop s pravými perlami Leola, s jehož majitelkou Evou Toledo Flores (37) jsme si o jejích osudových začátcích povídaly. A věřte, že když ji slyšíte o špercích vyprávět, hned máte chuť začít perly nosit.

Co jste vystudovala, že jste se vrhla na podnikání?

Pocházím z Ostravy, ale studovala jsem VŠE v Praze, obor podnikání a právo. Při jedné z cest vlakem domů jsem poznala svého manžela, který je původem z Mexika a v Praze studoval také ekonomku, akorát zahraniční obor. Když jsme dostudovali, tak jsme se hned vzali. To byl rok 2007.

Jaké byly vaše další plány? Chtěla jste hned podnikat?

Během školy už jsem pracovala pro mezinárodní daňovou firmu, ale manžel dostal po škole práci v Turíně, a tak jsme se přestěhovali. Velice brzy jsem otěhotněla a porodila prvního syna. V tu dobu jsem se cítila dost osamocená, Facebook teprve začínal, italsky jsem se učila za pochodu a první rok se synem byl pro mě dost náročný. Pak se mi ale začaly uvolňovat ruce, měla jsem víc času a přemýšlela, co bych mohla dělat třeba z domova. Věděla jsem, že by se mi líbilo podnikat. Viděla jsem výhodu v tom, že si práci mohu zorganizovat časově podle sebe. Ta výhoda je o to větší zvláště teď, kdy už mám tři děti.

Napadlo vás ihned prodávat šperky?

No zpočátku právě vůbec ne. Ale mám sestřenici, která založila e-shop s kojeneckými a dětskými pomůckami, když měla první dceru. Sledovala jsem se zájmem, jak to budovala a hrozně se mi to líbilo. A když jsem byla pak doma se synem a pohybovala se v tom světě plínek a kojení, objevila jsem super kojící podprsenky z Ameriky, které nebyly v Česku k dostání. Oslovila jsem výrobce, zda by mi nedali zastoupení pro Česko. To bohužel nedopadlo. Zkusila jsem ještě nechat jinde ušít podobný prototyp, ale záhy jsem zjistila, že tudy cesta nepovede.

Jak jste se od podprsenek dostala k perlám?

To byla opravdu náhoda. Inspirovaly mě k tomu vlastně Italky, které nosí perlové náhrdelníky nejen na výjimečné události, ale vidíte je i na prodavačkách u pokladny. A to se mi líbilo. Jednou jsem šla s kočárkem kolem stánku a koupila si náhrdelník asi za 30 euro. Byl moc dlouhý a já si ho chtěla zkrátit. Jenže jsem zjistila, že je to docela komplikované, neboť byl speciálně navlečený, a proto jsem se vrátila k stánku, zda mi ho paní může zkrátit. Ona za to chtěla 10 euro a v tu chvíli mi to přišlo docela dost. Tak jsem začala pátrat na internetu, jak se to vlastně dělá, a zjistila, že to se správnou výbavou zvládnu sama.

To chtělo ale docela zručnost, ne?

Vždycky jsem tíhla k ručním pracím a bavilo mě něco vyrábět. Takže jsem si pořídila nástroje a hledala, kde se dají sehnat perly. Vše se mi pak spojilo s nedořešenou myšlenkou na budoucí podnikání. Navíc jsem z mé svatební zkušenosti věděla, že v Česku není velký výběr klasických perlových šperků. A tak se zrodil celý nápad prodávat perly.

Takže do té doby jste toho o perlách moc nevěděla?

V podstatě vůbec. Měla jsem jen povědomí o mořských a sladkovodních perlách. Trvalo rok příprav, než jsem e-shop otevřela. Vše jsem poctivě studovala sama a metodou pokus-omyl sehnala první dodavatele. Tím, že jsem na ekonomce měla právo a podnikání, jsem alespoň tušila, jak ošetřit některé právní věci. Také jsem měla velké štěstí na dobré lidi, kteří mi pomohli, včetně mých rodičů. Dnes provozuji e-shop ve třech lidech a všechny šperky komponujeme sami.

Co to přesně znamená?

Že objednávám samostatně perly, závěsné komponenty a hedvábné nitě. Náušnice a přívěsky lepíme a náhrdelníky ručně navazujeme, neboť mezi každou perlou se musí zavázat uzlík. Tahle práce mě dodnes baví nejvíc – už v tom mám po letech cvik a sekám to jak Baťa cvičky. Jeden náhrdelník mi dnes zabere asi 30 minut. Bohužel víc práce mi dnes zabere administrativa.

Jak jste to ale stíhala všechno s malými dětmi?

Zpočátku jsem dělala po večerech, můj pracovní prostor byl v obýváku. Někdy jsem chodila spát i ve tři ráno a musím přiznat, že telefony jsem zvedala i v porodnici. Když se narodili kluci, tak mi pokaždé přijela na první tři měsíce na výpomoc tchyně z Mexika, která si s dětmi skvěle rozumí. To jsem si vždy odpočinula. Práce ale přibývala. Když už jsem se později přistihla, že jsem nevyspalá, je toho na mě hodně a na děti jsem nepříjemná, vzala jsem si kamarádku na pomoc. Cizím lidem jsem nedůvěřovala. Před třetím porodem jsem si našla i malou kancelář, nešlo to dál provozovat z domova.

Proč by nešlo dál pracovat z domova?

Protože se mi párkrát stalo, že děti mi zničily už hotovou práci - jednou to byly ohnuté háčky na náušnice, podruhé zase přetržený náhrdelník... Dětské pojistky na zásuvky zkrátka už nefungovaly. A navíc v kanceláři mám na práci klid. Jezdím tam někdy i o víkendu, kdy je s dětmi manžel.

Odkud objednáváte perly?

Záleží na druhu perel. Nejvíc se prodávají sladkovodní perly z Číny. Z Mexika objednávám mou srdcovku – Cortézovy perly, které jsem si tam měla možnost osobně prohlédnout při návštěvě manželovy rodiny, kterou každé léto navštěvujeme. Z Japonska máme mořské Akoya perly a Tahitské perly vozím osobně z veletrhu v Hong Kongu, který navštěvuji jednou ročně. Vše jsou to perly kultivované, což znamená uměle vypěstované. Jejich cena pak závisí na velikosti, lesku a tvaru.

Jak vás napadl název Leola?

Hledala jsem originální jméno, nechtěla jsem v doméně slova jako „perly“ nebo „šperky“. Dlouho jsem hrála na klavír a měla ráda skladby od amerického pianisty Scotta Joplina. Moje naprosto nejoblíbenější skladba Bethena byla názvem složitá, tak jsem listovala notami dál a narazila na Leolu. Bylo rozhodnuto.

Určitě jste potřebovala nějaké peníze jako vstupní investici. Pomohl vám manžel?

Manžel mé navlékání náhrdelníků bral zpočátku spíše jen jako koníček. Měli jsme takovou úmluvu, že mohu peníze z rodičovské investovat do perel. Pro další rozvoj to ale už nestačilo. Tehdy mi rodiče půjčili 80 tisíc, což se mi podařilo po roce splatit. Když jsem e-shop rozjížděla, vrátili jsme se z Itálie zpět do Česka. Každý rok jsem zdvojnásobila obrat, a dokonce bylo období, kdy jsem i při dětech vydělala víc než manžel. Na to jsem byla tehdy hrdá.

Pochybovala jste někdy o svém rozhodnutí podnikat? Anebo se vám krize vyhýbají? 

Byla doba, kdy jsem si představovala, že by prodeje měly být větší a že vše půjde rychleji nahoru. Tehdy mi ale táta dobře řekl, že mám být ráda, že to jde pomalu, neboť jsem schopná v pohodě uspokojit poptávku a nemusím si půjčovat peníze od banky. Předloni jsem pak zažila nepříjemné Vánoce, prodeje výrazně poklesly. Zpětně jsme odhalili, že došlo k chybě v nastavení online reklam. Stále se musím učit, technické věci okolo e-shopu jdou bohužel mimo mě a je třeba mít pro tento účel kolem sebe lidi, na které je spolehnutí.

Kdo nakupuje v Česku perly nejčastěji?

Na začátku jsem si naivně myslela, že to budou nevěsty. Vystavovala jsem na svatebních veletrzích nebo jsem zkoušela perly udat do svatebních salonů. To jsem se ale spletla. Na internetu nakupují častěji muži. Věk mohu jen odhadnout, už jsem posílala balíček i na studentské koleje. Oblíbené je perlové výročí svatby, které je bohužel 30leté a takových párů není zrovna moc – tříleté by byl větší hit! Ženy si ale také rády dopřejí, často třeba kupují společně dárek kolegyním z práce a je milé vidět, že z té samé adresy chodí s odstupem času další objednávky.

A nosí vaše výrobky někdo slavný?

Pár známých žen ve svých šperkovnicích perly Leola má. Nikdy nezapomenu na náhrdelník pro Dagmar Havlovou, náušnice pro Lucku Borhyovou a prsten pro Veroniku Arichtevu. Bylo velmi milé se s nimi díky mé práci setkat. Z podstaty mého podnikání se s naprostou většinou zákaznic nikdy osobně nesetkám, ale když se to podaří, pochvaluju si, jaký jsem si vybrala krásný obor.

Co říkají na vaše podnikání děti?

Dcera si užívá, že na ní testuji dětské náušničky. Kluky to dlouho nezajímalo. Poslední roky je ale beru v předvánočním období do kanceláře, aby mi pomohli s vybalováním zásob nebo lepením štítků na balíčky. Dostanou pak za brigádu 100 Kč na hodinu a jsou nadšení. Myslím, že jsem u nich také stoupla v ceně, když jsem loni začala natáčet o perlách informační videa, a tím se ze mě stala youtuberka!

A co vás čeká letos, kdy váš e-shop slaví 10 let na trhu?

Jelikož jsem nějakému zákazníkovi omylem prodala svůj svatební náhrdelník, rozhodla jsem se letos odměnit novým. Dlouho jsem si myslela, že si k 10. výročí dopřeju kabelku Birkin od Hermés, to mě ale už pustilo. Od doby, co jezdím do Mexika pro Cortézovy perly, toužím vlastnit jeden kompletní náhrdelník. Tento sen si letos splním.

A jak se dá podnikat ve výrobě svíček? Přečtěte si i příběh záchranářky Jany.