4 kroky ke šťastnějšímu vztahu aneb Co dělat, když vás partner vytáčí?

„Manželé jsme patnáct let. Musím říct, že svého muže nadevše miluji, ale bohužel, dráždí mě jako nikdo jiný,“ svěřuje se pětačtyřicetiletá čtenářka Karolína a přidává konkrétní příklady: „Nerespektuje, že nesnáším rychlou jízdu v autě a dělá se mi špatně. Schválně řeže zatáčky a brzdí na poslední chvíli. Taky nechává špinavé věci ve dřezu, ačkoli jsem ho již několikrát žádala, aby po sobě uklízel. V neposlední řadě kritizuje můj styl oblékání i názory. Chápu, že některé jeho připomínky mohou být oprávněné, ale já kvůli nim šílím. Dá se přes to všechno nějak dostat?“ ptá se Karolína.

Sexuoložka a odbornice na vztahy Laura Berman z Chicaga na svém blogu říká, že podobné dotazy a připomínky jí vždy vykouzlí úsměv na rtech. „Bydlet s někým 24 hodin denně, sedm dní v týdnu není vždy snadné. Malé slabosti a chování našich blízkých nás totiž vždy mohou iritovat nebo dráždit. Je to přirozené i přes vlídné city a upřímnou lásku,“ popisuje odbornice a dodává, že v takovém případě je primárně dobré nestavět se do role oběti.

„Pokaždé, když vás partner něčím nadzvedne ze židle, záleží na vás, kam až to pustíte. Napětí vyvolává další napětí. Dráždění vyvolává další dráždění. Necháte-li se vyprovokovat, začnete s partnerem vibrovat na stejné frekvenci. Tak funguje kvantová fyzika,“ dál popisuje sexuoložka s tím, že on není darebák, vy nejste oběť! Ostatně, ve vztahu setrváváte dobrovolně a vždy máte právo odejít.

Špinavé nádobí ve dřezu? Kárání „malého chlapce“ za ostřejší jízdu? Sklouznete-li do role partnerovy matky a začnete poučovat nebo napravovat jeho lenost, je to jen vaše volba – když vám to tak vyhovuje. „Ale v případě, že cítíte frustraci nebo nedocenění, doporučuji něco takového nedělat,“ dodává Laura Berman. Jdete totiž „přes sebe“. Lepší je navrhnout kompromisy, popřípadě nechat k tématu vypovídat druhou stranu a snažit se přijít na přijatelné řešení přínosné pro oba. Nádobí se uklidí až po televizních zprávách? Najme se hospodyně? Však vy už na něco přijdete.

Podobně to platí i u kritiky nebo nelichotivých poznámek jako v případě Karolíny, která se cítí uzurpovaná v souvislosti s oblékáním. I zde je dobré partnera upozornit: „Víš, bolí mě, když se mi vysmíváš. Můžeme se dohodnout, že od této chvíle toto téma absolutně vynecháme? Nechci s tebou bojovat, chci s tebou žít.“

Pakliže ani tohle nepomůže, vsaďte na tato řešení otravných problémů ve vztazích:

Připusťte si, že je v pořádku, když se navzájem zlobíte. To z vás nedělá špatný pár a ani to nevypovídá o tom, že byste spolu neměli žít. Chce to jen nastavit ty správné limity (dohodnout se, co je ještě slušné a co už ne). Ale co když partner překračuje veškeré meze, případně se na sebe zlobíte pořád? Můžete se obrátit na odborníka nebo si napsat pro a proti vašeho vztahu: má vůbec cenu v něm zůstávat?

Zkuste zjistit, co vám doopravdy vadí. Podle Laury Berman nepochopení často nevyplývá z chování partnera, ale z vlastních dřívějších událostí. Špinavé nádobí vás možná dráždí proto, že váš otec nikdy matce nepomáhal. Opravdu se zlobíte na toho pravého? Třeba se vám po prozření uleví…

Přepisujte staré příběhy. Každý jsme nějaký. Zatímco jeden v útocích na módní vkus nevidí problém, druhého kritika zraňuje. Promluvte si o tom, proč se v některých chvílích ten druhý chová neurvale, a pokuste se rozklíčovat, jestli i on nepřejímá modely svých rodičů. (O věcech, které chcete změnit, mluvte klidně a laskavě.) Následně se dohodněte, co je pro vás oba pohodlné. Třeba partner také šílí, když po něm začnete uklízet, jen co položí talíř!

Buďte v pohodě. Jestli se necítíte dobře, není to v pořádku. „Nepřijímejte slepě postoje a názory druhých. To není vztahová harmonie, to je masochismus,“ popisuje Laura Berman a dodává, že někdy je doopravdy nutné vztah ukončit. Záleží, co vyhovuje zrovna vám. Jak říká zkušená rodinná terapeutka Laura Schlessinger z New Yorku: „Dokud žijeme, máme na vybranou.“

I čtenářka Karolína by proto měla opětovně požádat manžela, aby v její přítomnosti jezdil ohleduplně, a upozornit ho, že se jí dotýká, když je kritizována za styl oblékání. Pokud bude partner i nadále uštěpačný a útočný, měla by zvážit, co jí vztah vlastně dává a co jí naopak bere.

Také vám partner leze na nervy, a přesto s ním zůstáváte?