Chemicky i ekologicky: Čím uklidit koupelnu?

V koupelně trávíte denně poměrně dost času a někdy sem nepřicházíte úplně nejčistší, což se může dost rychle podepsat na jejím vzhledu. Čistá a zářivá koupelna však není jen vaší vizitkou. Je také základem její životnosti a dlouhodobé krásy. Při úklidu je nejdůležitější výběr správného čisticího přípravku. Spolehnout se můžete na chemické, existují ale i přírodnější alternativy, z nichž většinu už máte pravděpodobně doma. Máme pro vás tipy na to, jaký prostředek vybrat a co můžete využít!

Univerzální čistič vhodný pro každý povrch a místo v koupelně bohužel neexistuje. Při výběru čisticího prostředku si pořádně prostudujte jeho složení a zaměřte se na pH. Někteří výrobci obkladů, dlažeb a sanitárních zařízení dokonce doporučují konkrétní produkty, které je dobré použít.

Koupelna je plná mastných nečistot vznikajících z pozůstatků potu a krémů, objevují se tu ale také nečistoty na kyselé bázi. Čištění by mělo vždy začít odmaštěním povrchu. Zapomeňte na používání saponátů na nádobí, které sice odmašťují skvěle, zůstává však po nich povrchově aktivní látka, tenzid. Ta bez důkladného opláchnutí veškeré nečistoty mnohem snadněji přitahuje. Mastnotu je nutné odstranit alkalickým prostředkem na bázi alkoholu s minimálním pH 7,5. Až po důkladném odmaštění použijte kyselý čistič. Ten se doporučuje nechat působit 10–20 minut, a poté dobře opláchnout. Kyselými přípravky pravidelně odstraňujte také vodní kámen.

Vyhněte se používání abraziv, tedy nejrůznějších písků, a chloru. Lesklé povrchy očištěné abrazivy mohou zmatnět a dochází také k jejich mechanickému poškození a odření. Ještě horší variantou je tekutý písek, který se opravdu špatně oplachuje a i při spotřebování velkého množství vody zůstává na povrchu. Lepší volbou jsou čističe vytvářející pěnu, dostupné jsou i ty speciálně určené pro koupelnu. Chlor je nebezpečný především pro povrch koupelnových žebříků, chromové baterie a hliníkové rámy ve sprchových koutech. Navíc může na bílém povrchu vytvářet zažloutlé skvrnky.

Na sifony van a sprch používejte prostředky na bázi hydroxidu sodného. Protože ale dokáže nenávratně poškodit chromové součásti zařízení, dejte si pozor na jeho dávkování (uvedené na obalu). Dané množství do sifonů vsypávejte postupně po menších dávkách (použijte například lžíci), jinak hrozí, že se přípravek slepí a odpad ucpe úplně.

Baterie jednoduše opláchněte mýdlovou vodou, a pokud se na jejich zadní straně nebo pod pákou objeví vodní kámen, vydrhněte ho pomocí kartáčku na zuby a přípravkem na rez a vodní kámen. Zanesené spáry mezi dlaždicemi nebo v přechodu mezi stěnou a vanou zvládnete vyčistit pomocí prostředků s bělicím účinkem. Na zrcadlo použijte čističe na okna a sklo.

Chcete se vyhnout používání chemie, a raději vsadit na přírodnější a ekologičtější varianty? V tom případě sáhněte po sodě, soli, citronové šťávě a octu!

Ocet funguje jako univerzálnější čistič. Má dezinfekční účinky, využít ho můžete místo aviváže a vyčistíte jím i vanu či umyvadlo. Nechte ho působit 15–30 minut a opláchněte. Trápí vás skvrny od rzi? Pomůže vám bílý ocet smíchaný s vodou v poměru 1 : 1.

Na odstranění vodního kamene zase dobře zafunguje jedlá soda. Použít ji můžete samotnou nebo společně s octem či citronovou šťávou, smíchejte tak, aby vám vznikla hustější pasta.

Citronová šťáva rovněž funguje jako dobrá dezinfekce a má antibakteriální účinky. Pokud vás trápí opravdu velké nečistoty, hlavně ve sprše či umyvadle, pomůže vám směsice (hustá pasta) citronové a octové šťávy s jedlou solí. S octem či citronovou šťávou můžete smíchat také sůl. Díky této kombinaci získáte přírodní náhradu chemických čističů, s níž odstraníte i horší skvrny na keramickém povrchu.

Uklízíte koupelnu pravidelně nebo se k tomu donutíte, až když je to opravdu třeba?