Článek
Zahradničení není složité. Potřebujete dobrou půdu, vodu, slunce a trochu času. Pohyb na čerstvém vzduchu navíc posiluje imunitu. A čerstvá zelenina jakbysmet. Pěstování vlastní zeleniny se tak zdá jako dobrá prevence nejen koronaviru, ale i ostatních viróz.
Záhon musí mít přístup ze všech stran
Každý nový záhon by měl do vaší zahrady esteticky zapadnout – i zeleninový záhon může být hezký a zajímavý. Mezi zeleninu sem tam vysaďte květinu – třeba měsíček, který láká včely a motýly, nebo afrikán, jenž pomáhá chránit rostliny před některými chorobami (například rajčata před plísní).
Především ale myslete na praktickou rovinu. K záhonům byste měli mít přístup z různých stran: až budete vozit kolečka s kompostem nebo hnojem, až budete rýt, až budete okopávat a plít, až budete zalévat... Nezakládejte ho proto těsně u sousedova plotu nebo u zídky.
Na podzim je ideální čas založit nové zeleninové záhonyFoto: MrDragunov, Shutterstock.com
Nejlepší místo pro zeleninový záhon
Místo, které jste si pro záhon vyhlédli, pozorujte v různou denní dobu, abyste zjistili, jak se točí slunce: je opravdu velký rozdíl mezi úrodou na slunném a na stinném záhonu. Výhodná je především jižní, jihozápadní nebo jihovýchodní orientace.
Pozor si také dejte na povětrnostní podmínky. Vítr, mráz, déšť a sníh – to vše rostlinám rozhodně nesvědčí. Proto by měl být záhon, pokud to jde, alespoň trochu chráněný.
Pro úspěšné pěstování zeleniny je rovněž důležitá kvalita zeminy. Jílovitý podklad není příliš vhodný. Pokud však nemáte jinou možnost, nechte si ze zahradnictví alespoň přivézt dobrou zeminu nebo kompost.
Na podobné rady pamatoval už kalendář Svět venkova z roku 1920: „Poloha zahrady zelinářské má býti od severu a severozápadu pokud možno chráněna. Půdu vyžadují veškeré druhy zeleniny hlubokou hlinitopísčitou.“ Když se tím budete řídit, máte z poloviny vyhráno.
Jak vyměřit: nejlepší šířka záhonu a cestičky
Než kopnete do země, zeleninový záhon si vyměřte. Optimální šířka záhonu je 60 centimetrů (pokud máte přístup z jedné strany), případně 100 až 120 centimetrů (máte-li přístup z obou stran). Spolu s tím myslete i na cestičky mezi záhony, zvlášť když jich zakládáte více vedle sebe – ideální šíře cestičky je 45 centimetrů, snadno v ní pak projedete i s kolečkem.
Délku záhonu zvolte podle potřeby. Na jednom záhonu můžete pěstovat i více druhů zeleniny pospolu – některé se dokonce podporují a vzájemně si prospívají. Délku lze zvolit i podle rozměrů netkané textilie, pokud ji chcete použít. Netkaná textilie vám ušetří práci s pletím, přitahuje slunce a pomáhá zadržovat vodu v půdě. Většinou se vyrábí v délce 250 metrů.
Nebojte se do toho šlápnout! Nové záhony na jaře jako když najdeteFoto: Maria Sbytova, Shutterstock.com
Jde se na to: čím strhnout drn
Pro práci si vyberte sušší počasí, země by však neměla být úplně vyprahlá. Záhon vyměřte pomocí obyčejných kolíků a špagátu. Pak z vyměřeného prostoru strhněte drn – jde to motykou nebo rýčem. Z drnu oklepejte zeminu, nechte ho oschnout a odvezte na kompost, kde se rozloží. Základ záhonů máte hotový!
Připravte si půdu
Zeminu, z níž jste strhli drn, zryjte, odstraňte velké kameny a kořeny plevelu. Do záhonů můžete navozit kompost nebo přidat chlévský hnůj, který se přes zimu dobře rozloží a zemině dodá živiny. Při prvním pěstování to ale není většinou nutné, protože půda je odpočatá a plná života.
Při přípravě půdy myslete na to, že pro úspěšné pěstování zeleniny bude potřeba dostatečná vrstva zeminy – ideálně kolem 30 až 50 centimetrů. Do takové hloubky by měla být zemina zrytá a načechraná.
A na závěr tip pro ty, kteří mají malé zahrady nebo si nechtějí poničit trávník založením záhonů – velmi dobře můžete zeleninu pěstovat i ve vyvýšených záhonech nebo nádobách. Konstrukci na ně snadno vyrobíte z použitých palet nebo starých prken.
Pořádně se ochladilo. Jak zazimovat bylinky?
