Chcete super práci? Naučte se jeden z těchto pěti jazyků

Generace dnešních dospívajících i mladých dospělých má povětšinou alespoň základní znalost anglického jazyka. Jejich rodiče a prarodiče na tom už mají právo být hůře. Ne nadarmo se říká, že nejpřirozeněji se jazyk naučíte do sedmi až devíti let věku. A dnešní čtyřicátníci a starší zpravidla strávili tato léta studiem jiných (čí žádných) jazyků.

Pokud anglicky neumíte, stále platí, že tuto řeč je opravdu výhodné znát, a to nejen s ohledem na práci. A jaký druhý cizí jazyk se vyplatí studovat?

„Vzhledem k naší zeměpisné poloze a sousednímu Rakousku a Německu se odpověď sama nabízí. Znalost němčiny je zcela jistě velkou přidanou hodnotou nejen na trhu práce. Byť se její role částečně smazává s rozmachem angličtiny, zůstává němčina důležitým komunikačním prostředkem v středoevropském regionu,“ vysvětluje Martin Borl, ředitel společnosti James Cook Languages. (Skvěle se pak domluvíte i na proslulých adventních trzích.)

Španělština je rodný jazyk pro více než půl miliardy lidí, proto je její studium rozhodně dobrá volba. „V celosvětovém měřítku má nezastupitelné místo, přestože její význam leží hlavně v Jižní Americe. Není ovšem bez zajímavosti, že je španělština stále používanější i ve Spojených státech amerických,“ říká Martin Borl.

Cizinců, kteří ovládají čínštinu jakožto jazyk země s globálním ekonomickým vlivem, je stále málo. Tvrdí to studie z roku 2014, kterou vytvořila mezinárodní skupina vědců pod záštitou Kalifornské univerzity. Zájem o pracovníky se znalostí čínštiny je vyšší než počet lidí na trhu práce, kteří touto znalostí disponují, proto je studium čínštiny velice dobrou volbou.

Francouzsky se mnozí chtějí učit jen proto, že jim tahle řeč libě zní. Bude vám ale k něčemu? „Jako možný druhý jazyk bych francouzštinu, která si stále drží pověst jazyka diplomatů, určitě nezavrhoval. Využijete ji nejen ve Francii, ale i v mnoha zemích Afriky, kde se drží od dob kolonialismu,“ uvádí Martin Borl. (Do módy se vrátila i francouzská manikúra.)

„Jazykem, který zažívá svůj postupný comeback a na který bychom jako Slované neměli zapomínat, je ruština. Zájem o ni pomalu roste a pro ty, jejichž obchodní aktivity směřují do zemí bývalého Sovětského svazu, je to základní prostředek dorozumívání,“ popisuje Martin Borl. (Abyste se dostali do formy, dejte si boršč a bliny.)

Třebaže učení jazyka může být studiem na celý život, existují způsoby, jak se poměrně rychle dostat alespoň na uspokojivou úroveň. Nejrychlejší je intenzivní výuka v denní praxi, respektive práce a studium v zemi, kde se jazykem hovoří.

A jak na to v domácím prostředí? Učitelka angličtiny Markéta Nyklová doporučuje zaměřit se spíše na slovíčka než na mluvnici: „Nevybírala bych jazykové kurzy zaměřené na omílání mluvnických schémat – ta jsou nezbytná pro opravdu dobrou znalost jazyka, ale ne pro rychlé dorozumění. Slovíčka je dobré učit se tematicky, ve významových okruzích a spojit je s vizuálními představami. Také hodně doporučuji psát. Nejde jen o působení známého opakování, ale také spojení ruky a hlavy, přes pohybové dráhy se naučené krásně fixuje v paměti.“

První, nebo dokonce druhý cizí jazyk... Ale jak dobře umíte česky? Otestujte se!