Článek
Jako „starožitnosti“ se na českém trhu označují předměty umělecké a zároveň historické hodnoty s datem výroby či vzniku před rokem 1945. Někdy se ale uvádí rok 1950 nebo i datum mladší.
Do procesu určování ceny vstupuje ale i mnoho dalších skutečností. Důležitou roli hraje například výjimečnost předmětu i jaký je o něj v daném období zájem. Petr Novák z pražských starožitností Ungelt vysvětluje: „Starožitnosti podléhají módě a ceny se mohou velmi dramaticky měnit. Co bylo včera levné, může být dnes doslova exkluzivním zbožím a opačně to platí zrovna tak. Dodnes se dobře prodává barokní sklo, renesanční stříbro nebo obrazy od Picassa. Ale kdykoli se může změnit i to.“
Když jsme se stejného starožitníka zeptali, jestli existují nějaké trendy, s úsměvem zopakoval: „Ano, současným jediným trendem je skutečná kvalita v luxusním provedení. Doba, kdy se ve starožitnostech prodávaly suvenýry jako hrneček po babičce, je nenávratně pryč.“ Vyplatí se tedy prodávat jen opravdu kvalitní zboží, ostatní si raději zatím ponechejte.
Nejednodušší je navštívit několik starožitností a porovnat cenové nabídkyFoto: Regen Antiques
Kde získat informace o ceně?
Možnosti zjištění ceny starožitnosti jsou v zásadě tři: Starožitnosti, aukční domy se svými aukčními katalogy a soudní znalec.
Nejjednodušší způsob je návštěva Starožitností. Předmět, případně fotografii zobrazující věc ze všech stran nezapomeňte vzít s sebou do obchodu! Starožitník vám učiní nabídku spočívající buďto v odkoupení za hotové peníze, anebo v převzetí předmětu do „komisního prodeje".
Odkoupení za hotové bude představovat maximálně 50 % prodejní ceny předmětu. Oproti tomu je komisní prodej mnohem výhodnější. Starožitník se s vámi nejdříve dohodne, za kolik bude předmět nabízet svým zákazníkům, a až ho prodá, strhne si asi 20 % provize a zbytek vám vyplatí. Vyplatí se projít více obchodů, porovnat nabídky a zjistit situaci na trhu.
Starožitník může přijmout zboží do komise, potom si strhne nižší procento z prodejní cenyFoto: Antiques Diva
K soudci, nebo do aukčního domu?
V České republice působí hned několik světových aukčních domů, například Christie´s, Sothesby´s či Dorotheum. V nich získáte základní odhad ceny vaší starožitnosti, a to zdarma. Můžete se také pustit do prohledávání aukčních katalogů na vlastní pěst a zjistit tak, za kolik se v minulých aukcích prodala podobná věc. Aukční katalog najdete v aukčním domě anebo si jej můžete prohlédnout i v elektronické podobě.
Informace o ceně starožitného předmětu vám poskytne i soudní znalec pro odvětví „ceny a odhady výtvarného umění, starožitností a předmětů muzejní a galerijní hodnoty“. Jeho návštěva je vhodná pouze v případě, pokud vlastníte něco zjevně cenného. Za odhad ceny a písemný posudek totiž zaplatíte kolem tisíce korun, někdy i mnohem více. Například soudní znalec Karel Jaroš v ceníku své práce sice také uvádí zmíněnou tisícovku, ale zároveň jasně dodává, že „znalečné je účtováno na základě dohody a odvíjí se od náročnosti a hodnoty oceňovaných artefaktů“.
Požádat o posudek soudního znalce se vyplatí pouze když vlastníte opravdu slibně hodnotný předmětFoto: archiv autora
Vyvezte je za hranice!
Při hledání poptávky se nemusíte omezovat na Českou republiku. V současné Evropě se můžete volně pohybovat a své starožitnosti prodávat kdekoli, tedy v Praze, ve Vídni nebo třeba v Paříži. Jen pozor, dnes již dávno neplatí, že na „Západě" dostanete víc než u nás! Naopak, jedno z nejdražších měst je co do cen starožitností právě Praha.
Nepodceňujte přípravu! Až budete nabízet k prodeji své cenné předměty a dáte přitom jasně najevo, že víte, čeho jste majitelé, bude s vámi jednáno úplně jinak. Nikdo se vás totiž nepokusí ošidit.
Vlastníte nějakou starožitnost? A už jste se jí někdy pokusili prodat? Jaké jsou vaše zkušenosti? Přidejte je do diskuse pod článkem!
