Článek
„Živé ploty mají několik funkcí,“ říká zahradní architektka ing. Eva Klápšťová z atelieru Naturesystems. „Mají výraznou prostorotvornou funkci – mohou vymezovat hranice pozemku, nebo pozemek rozčlenit na více částí. Pokud jsou dostatečně vysoké – kolem 140 až 170 centimetrů –, působí také jako optická bariéra a vytvářejí soukromý prostor. Dobře zapěstovaný živý plot, jehož druhová skladba odpovídá místním přírodním podmínkám, má zároveň výraznou estetickou a také ekologickou funkci, například jako úkryt pro drobné ptactvo,“ dodává Eva Klápšťová.
Živý plot můžete vytvořit z mnoha druhů rostlin. Než je vyberete, pečlivě si promyslete, co od vypěstovaného plotu vlastně očekáváte. Jaké hlavní parametry máte zvažovat?
Důležitá je hlavně výška a prostředí
Především si rozmyslete finální výšku plotu a to, zda jej chcete mít tvarovaný, tedy stříhaný, nebo přírodní – volně rostoucí. Pravidelný sestřih potřebují oba dva druhy, ale některé rostliny nejsou pro plně tvarovatelný živý plot vhodné.
Do úzkého prostoru je správnou volbou stříhaný živý plot, zatímco na větších plochách jednořadý či víceřadý, volně rostoucí. Zvažte také, zda chcete, aby keře samy tvořily nepropustnou bariéru, nebo zda je budete kombinovat s klasickým dřevěným či kovovým plotem. Můžete využít i klenby s pnoucími růžemi.
Druh keřů volte dle typu stavby
Na mysli mějte i estetickou stránku. Ne ke každé zahradě a stavbě se hodí každý druh dřevin a typ živého plotu. Pečlivě tvarovaný a sestříhaný živý plot bude více slušet městské vile spíše než horské chalupě. K té se zase bude hodit vysoký plot z typicky českých listnáčů či jehličnanů, které nejlépe splynou s okolní přírodou. Naopak hloh nebo tavolník působí přirozeně prakticky s každou architekturou.
Rostliny volte nejen podle typu stavby, ale zvažujte i podnební podmínky a složení půdy.
Kvetoucí, opadavý, nebo stálezelený?
Rozmyslete si také, zda je pro vás důležité, aby váš pozemek a soukromí byly neprostupně chráněné po celý rok, a potřebujete tedy stálezelený živý plot, nebo zda vám dostatečnou službu udělají i opadavé dřeviny, které krásně ladí například s venkovským prostředím.
Pokud stojíte o kvetoucí živý plot, najdete mezi doporučenými rostlinami také správné adepty, ale pozor, pečlivě vždy zvažujte vlhkost půdy a množství slunce, kvetoucí rostliny jsou zpravidla o něco náročnější na podmínky. „Využít můžete i ovocné keře, rybíz nebo třeba trnitý angrešt splní předveším od jara do podzimu ochrannou funkci skvěle a budete z nich mít i užitek," doporučuje zahradník Petr Voldřich.
Jaké rostliny tedy vybrat?
Zatímco dříve se živé ploty pěstovaly převážně z tújí, nyní tomu již tak není a odborníci se od nich často odklání. Na výběr je totiž mnoho jiných dřevin.
Pro volně rostoucí živý plot vybírejte z druhů jako jsou hlohyně, dřišťál Thunbergův, tamaryšek, zlatice, weigelie, tavolník van Houtteův, kdoulovec, ibišek syrský, zimolezči cesmína.
Pro vysoké ploty se hodí túje západní či řasnatá, tis, smrk pichlavý, buk a hodně oblíbený je i habr. Pro středně vysoké ploty můžete vybírat například mezi kalinou obecnou i vrásčitolistou, ptačím zobem, trnkou, svídou bílou, šeříky, trojpukem, zlaticí, rododendronem, bobkovišní, cesmínou či brslenem.
Nízké živé ploty se vám budou dobře pěstovat např. ze zimostrázu, zakrslé borovice kleče, kdoulovce japonského, či nízkých tavolníků.
A naše rada na závěr: Nebojte se a buďte kreativní! Kombinujte barevné keře a sesazujte víc druhů dohromady. Můžete také míchat různé sestřihy a tvarování. Živý plot pak bude proměnlivý během roku a na pohled mnohem zajímavější.