Článek
Partner se zase předvedl? Nešetří vulgárními výrazy nebo je cítit cizím parfémem? To je k naštvání! Zahajte příslušná opatření a odhodlaně se vydejte na cestu nápravy, i kdyby měla skončit nejistým výsledkem. Kdo vám poradí, jak na to?
Anglické spisovatelky a koučky Ariana Gee a Mary Gregory, které mají více než 10 let zkušeností s programy na zlepšení partnerských vztahů a života obecně, v rámci hesla „Dopustily jsme se stejných chyb jako ostatní“ sestavily návod s nadějí na úspěch. Jestli je složitý? Ne, vlastně, upřímně? Snadněji už to ani nejde!
1. Konstatujte
Vyčkejte na vhodný okamžik. (Partner by neměl být podrážděný nebo unavený.) Řekněte mu, co jste vypozorovaly z jeho chování. Jasně popište, co vám na vašem vztahu nebo něm samotném vadí.
Omáčky, že je to nedůsledná výchova jeho matky a podobně, si nechte od cesty. Prostě jen ze sebe vysoukejte, co váš protějšek udělal. Zachovejte neutrální tón hlasu, žádný sarkasmus! V případě, že partner jen kouká či krčí rameny (vysoká pravděpodobnost) a nechápe, přistupte k dalšímu bodu.
2. Konstatujte a požadujte
Opakujte své zjištění a poznatky, jen tentokrát vzneste požadavek a přání, co byste chtěly změnit. „Přála bych si, abys mi pokaždé napsal zprávu, pokud se zdržíš v práci.“
Znovu si dávejte pozor na to, aby váš hlas byl neutrální, nepřecházejte na kritiku nebo výčitky. („Už toho mám dost, ode dneška bude po mém.“) Pokud partner na vaše přání přistoupí, ještě nejásejte. Za několik týdnů se tentýž problém vyskytne znovu. Ale nepředbíhejme… Je třeba přistoupit k trochu drastičtější fázi – pokud tahle nestačila.
3. Konstatujte, naléhejte a uveďte důsledky
I když to možná zní trochu ostře, pokud je problémem vašeho vztahu něco vážnějšího, třeba nadměrné pití či nadávky, pak musíte být schopné naléhat a mít vymyšlené nějaké realistické důsledky. „Podívej se, jak skončil tvůj otec. To chceš dopadnout jako on? Já už na tohle přestávám mít sílu. Vždyť ty naši rodinu úplně ničíš.“ Pokud ani tento bod s protějškem ani nehne, přejděte ke kroku s číslem čtyři.
4. Odejít nebo nedbat
Slovo „odejít“ znamená opustit místnost nebo, když je problém závažnějšího charakteru, odejít ze vztahu samotného. Ukázka tohoto procesu v praxi? „Nelíbí se mi, že na mě křičíš, když se bavíme. Pokud s tím nepřestaneš, odejdu z pokoje.“
Jestliže se příště tato situace naskytne, řekněte: „Nezapomínej, nelíbí se mi, když na mě křičíš. Jestli toho nenecháš, opravdu odejdu z místnosti.“ Pakliže to nejde jinak, dokažte, že svá slova myslíte vážně.
Když jde o drobnosti
Nicméně je-li problémem něco nicotnějšího, třeba vynášení koše s odpadky, můžete se rozhodnout, že polevíte a nebudete si už dál dělat vrásky.
„Otevřeně a upřímně vyjádřete nespokojenost, partnera znovu požádejte, aby se do procesu víc začleňoval, a když to udělá, chvalte ho,“ popisují odbornice v publikaci Trénink lásky, ve které návod uveřejnily. A pokud ne, pořád máte možnost celý postup ještě jednou opakovat, smířit se s neúspěchem nebo opustit vztah jako takový. Proč?
Hranice, kdy už to nemá cenu
I kouč partnerských vztahů Lenka Černá zastává názor, že ve vztahu se může stát cokoli špatného, ovšem často se stává, že jeden z partnerů chce na vztahu pracovat, a ten druhý nikoli. „Pokud tomu druhému nestojíte za to, aby se měnil, jak chcete dále fungovat? Položte si tuto otázku a zkuste na ni pravdivě odpovědět. Stejně tak se zeptejte i vašeho partnera,“ radí odbornice. Schválně, k čemu se dostanete…
A co ve vztahu štve vás?