Červené v pokojové teplotě aneb 4 největší mýty o pití vína

Češi už dávno nejsou pouze hrdým národem piva. Stejně jako vaření zlatavého moku, zde má své místo a historii i vinařství. Dnes je navíc stále populárnější nejen pít víno pro příjemné opojení, ale také o něm přemýšlet. Vnímat jeho vůni, barvu, dokázat si každý doušek vychutnat, potažmo dané víno párovat s vhodnými pokrmy.

Na to, abyste vínu trochu rozuměli, nemusíte být diplomovaní experti. Bohatě postačí praxe a špetka teorie. V první řadě přestaňte věřit následujícím mýtům.

V průběhu 19. století, kdy se formovaly některé zásady týkající se vína, skutečně platilo, že se červené pije v pokojové teplotě. V té době však byla běžná teplota v místnosti kolem 15–17 °C, což má dnes v bytě málokdo.

Mnohem vhodnější je tak červené víno nachladit na 14–18 °C, přičemž lehčí druhy by měly být spíše k nižší hranici, plnější a vyzrálejší vyniknou nejlépe v teplotě kolem 18 °C. Co se běžného suchého a polosuchého bílého vína týká, dle typu je ideální teplota 9–14 °C.

Volba sklenice je často podceňovaná záležitost. Ve většině domácností najdete jednu sadu, která se používá do té doby, než se jednoduše porozbíjí. Oprosťte se od předsudků a věřte nám, že vzhled a tvar sklenice skutečně významně ovlivňuje zážitek z pití vína. Mnohdy ve vybrané restauraci chutná víno lépe nejen kvůli tomu, že skutečně lepší je, ale spíše, že je servírované v kvalitní vysoké foukané sklenici.

Mnoho lidí, jež se snaží o víno zajímat, si pamatují jedno základní pravidlo. Úzká uzavřená sklenice je na bílé, otevřená široká na červené. Ovšem úplně takto to není. Na lehounká bílá vína jsou skutečně nejvhodnější úzké, protáhlé a uzavřené skleničky. Avšak volíte-li těžší polosuché či polosladké víno, lépe vám vynikne v kulatějším otevřeném kalichu. Stejně tak lehčí červená vína mohou mít skleničku spíš uzavřenější, zatímco ta těžší chutnají nejlépe z širší a vysoko protažené skleničky.

Vína s korkovým uzávěrem vypadají na pohled vábněji, to však vůbec neznamená, že vína se šroubovacím jsou špatná. Upřímně většina z vás si nejčastěji koupí víno v supermarketu nebo malé vinotéky určené k brzké konzumaci. U těchto vín nemá korek nijak zvláštní význam. Spíš naopak.

Šroubovací uzávěr je nevhodný pro vína určená k dlouholeté archivaci. Avšak pro nápoje určené k okamžité spotřebě je naopak spíše lepší variantou. Mnohem lépe si totiž zachová původní aroma a čerstvost. Některé státy přešly převážně ke šroubovacím uzávěrům – důvodem byly epidemie plísní, které dokázaly zničit nejen zdroje tohoto materiálu, ale následně i uzavřené víno. Třeba Austrálie produkuje 85 % vín bez ohledu na jejich kvalitu s těmito uzávěry. Doporučuje potom víno zkonzumovat do 10 let od nalahvování.

Barevně se k sobě hodí hovězí, vepřové a červené víno, stejně tak lehké kuřecí, ryby a víno bílé. Snažíte-li se někdy o párování vína s jídlem, zřejmě postupujete právě tímto způsobem. Není to vyloženě špatně, avšak zbytečně se omezujete. Některé odrůdy bílého vína skvěle spárujete s telecím a vepřovým. K mořským plodům či tučnějším rybám se zase často hodí lehké červené víno. Jak správně párovat, je na velice dlouhé povídání. V obstojné restauraci by vám vždy měla poradit obsluha, při vaření pak berte v potaz koření. Méně koření rovná se víno bílé, výrazné koření si spíše porozumí s červeným.

Pijete víno jen občas na chuť, nebo se vinařství snažíte více porozumět? (A mimochodem, víte, jak které znamení zvládá pití alkoholu?)