Čerstvá, či zkažená? Poznejte stáří vajec

Vejce se staly strašákem moderní doby. Přestože studie o jejich neblahému dopadu na zdraví byla dávno překonaná, pořád jim zůstal cejch, že zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, a tím pádem škodí zejména srdci. 

Nejnovější výzkumy však prokázaly, že vejce hladinu LDL čili toho „špatného“ cholesterolu naopak snižují. Prokazatelně obsahují kvalitní bílkoviny, vitaminy A, C, D, E, K i skupiny B, dále minerály jako vápník, sodík, draslík, hořčík, fosfor, ale také například selen a železo. Když vezmete v úvahu, že se dají upravovat na spoustu způsobu, ve vašem jídelníčku by chybět neměla.

Zásadním ukazatelem kvality vajec je čerstvost. Na přímou konzumaci, tedy míchaná, volské oko, vařená na hniličku, natvrdo a podobně, se hodí ta, která slepice snesla před méně než deseti dny. Po uplynutí této doby by se měla používat jen k vaření a pečení. Trvanlivost končí 28 dní po snůšce. Tato informace musí být vždy uvedena na obalu.

Pro jistotu si můžete ověřit, jak se věci mají. Do vyšší nádoby nalijte vodu a opatrně do ní celé vejce vložte. Zůstane-li ležet na dně, nemusíte mít sebemenší obavy. Čím výš „vyplave“, tím je starší, a pokud se vyhoupne až na hladinu, je už nejspíš zkažené. Je to způsobeno tím, že v každém je vzduchová bublina. Zpočátku jen malá, ale jak obsah skořápky postupně vysychá, bublina se zvětšuje a vejce doslova nadnáší. Dalším důkazem existence velké bubliny je, že když vejcem zatřesete, obsah vydává šplouchavý vzduch.

Stáří vajíčka odhadnete i po jeho rozklepnutí. Pokud je žloutek pevný a bílek se neroztéká do stran, ale tvoří kolem něj kompaktní obal, je velmi čerstvé. Můžete jej s klidným svědomím použít třeba na výrobu majonézy. Čím delší doba uplynula od snůšky, tím žloutek i bílek ztrácejí na pevnosti a špatně se oddělují. Například do těsta se ale ještě budou hodit. Zpozorněte v případě, že po uvaření není žloutek uprostřed vejce, i to je signál, že už nebylo čerstvé.

V českých obchodech si můžete vybírat hned z několika velikostí. Skupiny vajec tříděných podle hmotnosti se označují stejně jako například velikosti oblečení, nejmenší je S (méně než 53 gramů), následuje M, L a největší XL (více než 73 gramů).

Z etikety vyčtete také jakostní třídu. Označení Extra A znamená, že byla vytříděná do dvou dní po snůšce a nejsou starší sedmi dní. Písmeno A signalizuje tříděná konzumní vejce a B netříděná, která mohla být navíc skladovaná, byť v chladu.

Další důležitou informací je způsob chovu nosnic. Nula značí ekologický chov, jednička nosnice ve volném výběhu, dvojka nosnice v halách a vejce s trojkou na obalu snesly slepice chované v klecích.

Až vejce přinesete domů, dbejte na jejich správné uskladnění. Nejlépe v nejchladnější části ledničky při teplotě od 5 do 8 °C. Zažitým zvykem bývá uložit je do dvířek lednice, kde má většina spotřebičů pro tyto účely i speciální přihrádku. Tam na ně ale nepříznivě působí kolísání teploty, protože s každým otevřením dojde i k závanu teplejšího vzduchu. Rovněž je nenechávejte v kartonovém obalu. V něm se drží mikroorganismy, které můžou „nakazit“ nejen vejce, ale i další potraviny okolo. Také vlhká skořápka bývá příčinou vzniku plísní, proto ji rozhodně neomývejte ani neotírejte.

Dobře uděláte, když vejce umístíte do speciální nádobky s otvory, a to špičkami dolů. Jestli zůstanou v lednici déle než deset dní, měli byste je převrátit. Neskladujte je ani v blízkosti aromatických produktů, třeba sýrů, protože skořápka je pórovitá, a tak snadno vstřebá cizí pachy. Ostatně, některé potraviny do lednice vůbec nepatří. Vysvětlíme vám, proč jim to nesvědčí.

Máte vlastní způsoby, jak si ověřujete čerstvost vajec a jak s nimi zacházíte?