Černá mozaika v koupelně a kuchyň bez horních skříněk. Jak dopadla proměna bytu?

Varšavský bytový dům přezdívaný podle adresy Wilcza 72 byl postaven v roce 1900. Během varšavského povstání v létě roku 1944 byl poničen a dodnes záměrně nese stopy válečných událostí. Když ho totiž před několika lety koupil soukromý investor, rozhodl se zachovat na fasádě díry po kulkách jako tichou historickou vzpomínku – fragment poškozené fasády pouze zakryla skleněná tabule.

Při rekonstrukci v domě vznikly nové byty, jeden třípokojový (101 m²) ve třetím patře však nebyl dokončen – později ho koupil pár s malým dítětem. Muž cestuje převážně pracovně po regionu Česko – Polsko – Rakousko a zatímco v Česku a Rakousku už rodina vlastní bydlení má, v Polsku jí dosud chybělo. Z předchozí realizace znali majitelé práci pražského architektonického ateliéru Skutek Architecture, který pro ně navrhl i řešení tohoto bytu.

„Většina komunikace proběhla přes e-maily a telefonáty, stačil jen omezený počet schůzek a kontrolních návštěv stavby, většinu kontrol zastoupil investor sám,“ říká ke spolupráci na dálku architekt Ondřej Dvořák.

Varšavský dům a byt okouzlily majitele svou jedinečnou atmosférou, bylo ale potřeba přistoupit ke kompletní změně dispozice a upravit kategorii 3 + kk na 4 + kk.

„Byt jsme upravili na minimalistickou čtyřpokojovou dispozici, která si uchovala půvab historických prostor. Zachovali jsme nosné zdi i konstrukce podlah a stropů, pomocí montovaných příček se zabudovaným nábytkem jsme pak byt nově rozdělili podle požadavků rodiny. Tímto řešením jsme dosáhli dostatečné kapacity úložných míst a díky nepravoúhlému tvarování stěn a převaze vestavěného nábytku bylo možné efektivně využít podlahovou plochu. Subtilita nových konstrukcí příjemně kontrastuje s původními masivními zdmi,“ vysvětluje architekt.

Hlavní obytný prostor ve středu dispozice je prosluněný a velkorysý, v čele místnosti je rafinovaně zalomená kuchyně s natočeným barem. „Její prostý výraz je zbaven chyb typizovaných kuchyňských koutů, skříňovou stěnou pak pokračuje dále do části ložnic, které jsou orientované do vnitrobloku, a tedy jsou příjemně zašité a klidné,“ dodává Ondřej Dvořák.

V tzv. ložnicové hale je skryté domácí zázemí, tedy sklad, šatna a komora s pračkou a sušičkou, dveře do ložnice a dětského pokoje jsou na bílé stěně nenápadné, od skříní se liší jen drobnými detaily. Na opačném konci dispozice se z tmavé vstupní předsíně vstupuje do malé místnosti pro hosty, která slouží zároveň jako pracovna a nese se v duchu studentského kabinetu.

Poměrně konkrétní požadavky měli noví majitelé také na použité materiály a barevnost. Přáli si použít zejména jasné barvy, kombinaci bílého a světlého dřeva a do koupelny umístit tmavou mozaiku.

Podlahy všech místností kromě koupelny pokrylo dřevo v provedení drásaný dub a vestavný nábytek vyrobili v kombinaci bílého matného lamina Egger a tmavě mořené dubové a světlé březové dýhy. Blýskavou černou mozaiku s perleťovými odlesky v koupelně doplnilo akátové dřevo použité na nice s vanou, které navozuje relaxační náladu podobnou severským saunám.

Architekt Ondřej Dvořák shrnuje celou realizaci jednoduchou rovnicí: „Moudrý klient rovná se moudrý projekt rovná se radostný výsledek.“

Ateliér Skutek Architecture založili Ondřej Dvořák a Jiří Matys v roce 2004, navrhují architekturu pro soukromou i veřejnou sféru a portfolio prací zahrnuje široké spektrum návrhů od interiérového detailu přes rodinné domy po městské prostory. Důkladným pochopením podstaty vztahů mezi lidmi a prostředím dávají vzniknout jedinečné, chytré a funkční architektuře. Více na skutek.cz.

Máte rádi neutrální barevnost? A co říkáte na netradiční kuchyni?