Časté křeče mohou znamenat nedostatek tekutin, ale také cukrovku či nedostatek minerálů

Běháte si v parku, cvičíte jógu nebo posilujete a najednou vás zradí nohy. V lýtku nebo třeba prstu u nohy pocítíte nepříjemný a bolestivý stah, který nemůžete ovlivnit. Právě jste zažili křeč, která nejspíš vznikla svalovou námahou, s níž se pojí porucha odplavování odpadních látek, nejčastěji kyseliny mléčné, která způsobuje únavu svalstva. Křeče, ale vznikají i z mnoha dalších důvodů.

Svalové křeče mohou trvat pár sekund nebo i desítky minut a být místní, nebo celkové (tj. postižen je jen pracující sval, nebo celé skupiny). „Nebezpečné bývají jen ty celkové spojené s bezvědomím, kdy hrozí poranění nebo ohrožení okolí, třeba při řízení,“ vysvětluje praktický lékař a spoluzakladatel virtuální sestry Emmy Ondřej Sobotka.

Místní křeče mohou být více či méně závažné. K těm lehčím a nejčastějším patří svalové přetížení (akutní nebo chronické) při nějaké fyzické aktivitě. Můžou ale také znamenat nedostatek minerálů, především hořčíku, vápníku, draslíku a sodíku, a vitaminů skupiny B, nejvíce B6. Dále za ně někdy může nedostatečný pitný režim nebo velký chlad, ale i křečové žíly nebo dokonce i jen špatném dýchání.

Na vině mohou být i chybné signály z nervové soustavy nebo onemocnění jako ischemická choroba dolních končetin, žilní nedostatečnost, diabetes, neurologické choroby nebo snížená funkce štítné žlázy.

Samostatnou kapitolou jsou právě křeče celkové spojené s bezvědomím. Bývají projevem horečky, epilepsie, mozkových infekcí nebo je způsobuje otrava drogami.

Nejvíce na křeče trpí dolní končetiny a zádové svaly. Nejpostiženější bývají lýtka, po nich zadní strana stehen, což většinou nastává důsledkem jejich zkrácení nebo svalových dysbalancí. Ze zádových svalů jsou ke křečím nejnáchylnější svaly šíje nebo beder, v obou případech jde zpravidla o důsledek akutního nebo chronického přetížení.

„Také při poruše dechového stereotypu můžete zaznamenat křeče, ty se objevují v mezižeberních svalech,“ říká fyzioterapeutka Kateřina Honová.

V případě křečových žil se křeče objevují v klidu, doprovází je pocit unavených nohou, někdy i otoky.

Proč zvednout každý den aspoň na 10 minut nohy? 

Důležitá je pravidelná a přiměřená pohybová aktivita a dodržování pitného režimu. Před cvičením i po něm byste měli zařazovat protažení, které svaly zahřeje a připraví na zátěž, po jejím skončení zase podpoří dobrou regeneraci. Protahujte se i během dne, po dlouhém sezení nebo stání, ideálně ráno po probuzení a večer po dlouhém dni.

Důležitá je i výživa, křečím pomáhá předcházet dostatek vápníku, draslíku a hořčíku. Tyto látky nejdete v potravinách, jako jsou banány, avokádo, brambory, špenát, mléko, sýry a jogurty. K uvolnění svalstva a snížení pravděpodobnosti vzniku křečí napomáhá i kvalitní spánek a odpočinek celkově.

7 věcí, které musíte udělat, když chcete dobře spát

Když dostanete křeč, záleží na tom, kterou část těla postihne. „Obecně napomůže zlepšení prokrvení dané oblasti tím, že postiženou končetinu svěsíte dolů, třeba z postele,“ radí Ondřej Sobotka.

Pokud jde o chodidlo, je dobré chodit, což vede k natažení svalu do původní polohy. K ustoupení bolesti může pomoci i masáž. Je-li postiženo lýtko, přitlačte k zemi patu a počkejte, až se sval zase natáhne a uvolní, můžete to dělat i opakovaně, dokud křeč nepřejde. Při křeči ve stehnu zaujměte polohu, která protáhne dané místo, a po odeznění křeči se ke cviku, který ji způsobil, nevracejte.

Netrápí vás křeče, ale bolavá záda? Na tyhle cviky raději zapomeňte!