Bytu pro dvě generace sluší mix stylů. Je lepší ten pro tchyni, nebo pro rodinu?

Prostorný pražský byt tvoří dvě původně samostatné bytové jednotky na jednom patře. Ty koupila mladá rodina s jedním dítětem a dvěma psy s tím, že do většího bytu se nastěhují oni a menší garsonku zařídí pro maminku – úspěšnou podnikatelku a velmi atraktivní dámu – která sice žije mimo Prahu, ale často je navštěvuje a přespává tu.

Styl interiéru měl v první řadě vycházet z toho, že je každá z jeho částí určena pro jinou generaci, zároveň však bylo žádoucí, aby jako celek působil harmonicky. Pro mladou rodinu vznikl byt v městském industriálním stylu s prvky zohledňujícími to, že tu žije malé dítě a velcí psi, garsonka je pak ryze dámská, připomíná budoár a nese se ve stříbrné, starorůžové a šedé barevnosti.

Rekonstrukce se ujala bytová designérka Monika White, majitelka společnosti Le Patio, pro jejíž práci je charakteristický takzvaný eklektický styl, tedy mísení rozmanitých prvků s různorodým původem, které spolu ale ve finále perfektně ladí a vytvářejí harmonický a v mnoha ohledech originální celek, jenž vždy odráží osobnost majitele.

V dvougeneračním bytě se tak vedle sebe potkává zdobný orientální styl a výrazné barvy s poměrně strohými a kovově chladnými industriálními prvky. Ačkoli se eklektismus může jevit jako velice svobodný, i on má v interiérovém designu svá pravidla, kterými je dobré se řídit, aby nevznikl „disharmonický chaos“.

Monika White doporučuje používat méně křiklavých barev a stavět spíše na neutrálních tónech, díky čemuž pak lze kombinovat mnohem snáze. „Ráda také pracuji tak, že si určím jeden zásadní prvek, od kterého se ,odpíchnu' – v tomto interiéru to například bylo francouzské okno v garsonce a nápadná tyrkysová stěna ve větším bytě,“ dodává k tomu.

Tyrkysovou barvu na větší ploše, v tomto případě na stěně v hlavní obytné místnosti s jídelnou, si přála sama majitelka bytu, pro niž je tento odstín až srdeční záležitostí a je tedy pravděpodobné, že se jí jen tak neokouká.

Chytit tu správnou barevnost a „omšelou“ patinu ale nebylo vůbec jednoduché, od designérky dostal malíř velmi netypické zadání: „Musí to být starší a ošklivější, jako kdyby po tom tekla voda.“ Své dílo musel asi třikrát předělávat, dokonale nedokonalého výsledku dosáhl až díky zkombinování několika odstínů tyrkysové, které nanášel v různé intenzitě.

Na podlahy použili z ekonomických i praktických důvodů dlažbu, ve stylově jednouché koupelně je omyvatelná betonová stěrka. Zařízení bytu je pak vyrobeno z kovu, ekologického recyklovaného týku i kůže.

Co se týče maminčiny garsonky, zde vládne intimní atmosféra jemných tónů a materiálů, které lákají k dotyku. Jakýmsi „odrazovým můstkem“ bylo již zmiňované francouzské okno vedoucí na miniaturní balkon, který uprostřed města vytváří iluzi přírody i díky obřímu květináči vyrobenému na míru. „Váží kolem dvou set kilogramů, před jeho instalací jsme proto museli přizvat i statika,“ vzpomíná designérka.

K dispozici tu má paní domu i malou kuchyňskou linku, která ale není klasickou linkou, nýbrž dřevěnou komodou, z níž odstranili horní desku a nahradili ji černou žulou. Díky své „normálnosti“ tento originální kus nábytku v malém prostoru nijak nevyčnívá.

Jak se vám líbí eklektický styl? Co říkáte na kombinaci prvků?