Článek
„Bylo mi pětadvacet, když jsem dokončila vysokou školu v Brně a odešla za lepší prací do Prahy. Nakonec jsem si ale založila živnost a začala pracovat jako externistka pro více firem a klientů. Bylo to pro mě výhodné jak finančně, tak i osobně, protože jsem měla možnost poznávat víc lidí. V Praze jsem totiž do té doby žádné přátele neměla,“ začíná Jana své vyprávění.
„Na jedné schůzce jsem pak poznala muže, který si říkal Robo. Byl o hlavu menší, o patnáct let starší a minimálně o patnáct kilo lehčí. A to já mám postavu opravdu štíhlou. Stručně řečeno, Robo byl na první pohled velmi neatraktivní. Rozcuchané vlasy, silné brýle a strhaný obličej. Byl podnikatel a mimo to spisovatel. Po mně chtěl udělat pořádek v účetnictví za poslední tři roky, kdy na to prý neměl čas. První schůzka proběhla v kavárně, na druhou mě pozval domů. Normálně bych na to nekývla, ale ten muž mi na první pohled něčím učaroval.“
Dal mi jídlo na zem
„Ani jeho byt nešlo přejít v klidu. Obrovský nepořádek, nad postelí sbírka pout, bičíků, masek na erotické hrátky. A uprostřed pokoje asi deset vysypaných krabic účtů a faktur. ,Můžeš si tady k tomu kleknout a nějak to roztřídit, prosím tě? Já se v tom už úplně ztrácím a jsem z toho zoufalý. Zatím ti udělám večeři a naliji víno,' uvítal mě mezi dveřmi Robo, oděný pouze v županu. Souhlasila jsem a vrhla se na třídění. Uvařil těstoviny. Donesl mi je, ale talíř s nimi položil na zem vedle faktur. A sklenku s vínem také. ,Promiň, ale mám jen jednu židli. Po rozvodu mě žena o všechno obrala,' řekl Robo, který na oné židli seděl a jedl. Mně to přišlo na jednu stranu roztomilé a na stranu druhou jsem si řekla, že je od klienta vůbec milé, že mi uvaří jídlo.
Jedla jsem tedy na zemi. A Robo na mou adresu pronášel žertíky ve stylu, že ho poslouchám jako pes, že i žeru ze země a podobně. Nakonec se ale omluvil. Nebrala jsem to tedy vážně a pokračovala v práci. Pak šel do vany. Vzal si s sebou knihu, aby mohl přemýšlet nad svým dílem. Jenže po chvíli mi z té vany volal na mobil, ať mu donesu tužku.“
V posteli na mě nečekala vášeň a touhaFoto: Thinkstock
Drsné předehry, ale žádný sex
„Jeho osobní zvláštnosti jsem poznávala na každé další návštěvě. A to mě k němu táhlo víc a víc. Cítila jsem, že i z jeho strany jistá náklonnost je. Jednou mi řekl, že mě miluje a chtěl by se mnou chodit. Ale že se bojí, aby to nenarušilo náš vztah klient – účetní. Jenže trávili jsme spolu čím dál víc času, zpravidla po večerech. Hodně jsme si povídali a navzájem se do sebe zamilovali. Jediné, co mě trápilo, byl milostný život. Dlouho se mnou nechtěl nic mít. Pouze v posteli flirtoval a experimentoval. Švihal mě bičíkem, připínal mi na bradavky skřipce, mírně mě škrtil, svazoval a poutal. Vždy ale vše skončilo jen u líbání.
Jednou jsme trochu popili a Robo mě přivázal k posteli. Na prsa mi upnul skřipce, zpod kterých mi po chvíli začala téct krev. Dal mi obojek kolem krku a trochu stáhl. Pak mi sundal kalhotky a já jsem si byla jistá, že konečně (po půl roce ,vztahu') bude první sex. Proběhlo líbání, hlazení, facky, orální sex. Nakonec ale Robo zklamal. Rozhodl se, že se nade mnou uspokojí sám, a pak odešel do koupelny. Po půlhodině se vrátil, odpoutal mě a rozbrečel se. Omlouval se mi. A já jsem mu vše odpustila. Milovala jsem ho a věřila, že jednou budeme spolu.“
Změnil mou osobnost
Jana se v podivném vztahu začala utápět. „Stálé násilí, které se stupňovalo, ale žádný skutečný sex. Až po deseti měsících přišlo první skutečné milování. A po aktu padl vedle mě do postele a pronesl větu: ,Tak já šukám děcko, který to ani pořádně neumí.' Myslíte, že jsem se po této větě urazila? Nikoli, byla jsem šťastná, že jsme spolu konečně spali.
Celé to s Robem trvalo asi rok, byla jsem bita i ponižována. Donutil mě ostříhat si dlouhé blond vlasy nakrátko, obarvit se na tmavě hnědou. Změnila jsem i šatník. On se mnou chodil na nákupy, on mi vybíral kosmetiku, našel mi i holku, se kterou jsem se měla kamarádit a chodit s ní na kávu. A já jsem poslouchala.“
Chtěl mě dát k soudu
„Vztah skončil, když byla na Roba uvalena exekuce a on chtěl poslat k soudu mě. Pokoušel se to uhrát tak, že jsem já několik let falšovala jeho účty a doklady. Naštěstí neuspěl. A já jsem pochopila, jak jsem byla hloupá. Od této zkušenosti si dávám na muže velký pozor. Hodně jsem se změnila. Jsem chladná, těžko si někoho pouštím k tělu, snažím se působit jako tvrdá žena. Už nikdy nechci dopustit, aby si něco podobného ke mně někdo dovolil. A chci varovat i ostatní – zamilujte se, ale nikdy nezavírejte oči před realitou!“
