Článek
Kolonie Svoboda na pražských Vinohradech, skupina vil a dvojvilek obklopených zahradami, byla vystavěna po první světové válce s ideou zdravého, skromného a dostupného bydlení v zeleni a na dosah města. Jeden z podkrovních bytů patří mladému páru. Původně se jednalo o malý prostor, který trpěl několika dispozičními nedostatky: z domovního schodiště se vstupovalo rovnou do kuchyně, ložnice byla průchozí a chyběl tu dětský pokoj, což bylo zásadní, protože majitelé plánovali rodinu. K bytu ovšem patřila nevyužívaná půda plná harampádí a pavučin, která pod šikmou střechou s velkorysými vikýři skýtala slibné možnosti využití.
Překvapení z prostoru a světla
A tak se rozjela rekonstrukce. Postarali se o ni architekti Helena Línová a Vítězslav Kůstka ze studia System Recovery Architects, s nimiž se majitelé osobně znají. Cílem bylo rozšířit stávající podkrovní byt a celkově oživit jeho interiér. Stavebními úpravami vznikl prostor velký 140 metrů čtverečních, kde v současnosti pohodlně žije již čtyřčlenná rodina. „Myslím, že v okamžiku odbednění vikýřů a odstranění některých konstrukčních prvků jsme byli všichni překvapeni, jak se původně tmavé stísněné prostory nadechly k životu,“ říká architektka a majitelé její slova potvrzují: „Ve finále jsme byli překvapení, jak je byt velký a světlý.“
Oddělení společenské a soukromé zóny
Původní mohutná středová nosná zeď rozdělující vstupní úroveň podkroví na dvě části musela být zachována, některé nosné prvky omezující pohyb v prostoru byly nahrazeny skrytými ocelovými konstrukcemi, ostatní původní nosné prvky krovu zůstaly přiznané. Nosnou stěnu v návrhu využili a dále akcentovali. „Jednoznačně vymezuje rozhraní společenské otevřené zóny bytu na straně jedné a klidné soukromé zóny s ložnicemi na straně druhé. Podél ní jsou na obou stranách soustředěny úložné prostory tak, aby zbytek prostoru mohl zůstat volný. Nenápadné pivotové dveře umožňují propojení nebo oddělení společenské a soukromé části,“ dodávají architekti.
Vejdeme se?
V otevřeném prostoru společenské zóny je volně propojen vstup, dětská herna, jídelna a kuchyň. Jídelní stůl, srdce rodinného života, stojí ve velkorysém prostoru převýšeného vikýře s odhalenými krokvemi, odkud se vstupuje na malý balkon. Schodiště pak vede do nejvyšší části podkroví s pracovnou a posezením.
„Oříškem při realizaci bylo vymezení veškerých prostor šikmými plochami střech, a tedy nutnost veškeré návrhy ověřovat, zda budou v daném místě realizovatelné a využitelné výškově. Projdeme po schodech? Sedneme si na botník u okna? Nebouchneme se do hlavy při vstávání z gauče? To vše jsme museli dobře zvažovat,“ vysvětlují architekti.
Hravost a optimismus jako inspirace
Co se týče stylu, materiálů a barevnosti, staly se pro návrh volnou inspirací optimismus a očekávání, svěžest a hravost éry národního slohu počátků Československé republiky. „Byt se nachází ve velmi specifickém prostředí Kolonie Svoboda, řešení interiéru je tedy inspirováno duchem této lokality. Byli jsme rádi, že investoři tento přístup pochopili a přijali,“ říká Helena Línová.
Dubové podlahy a dřevěné konstrukční prvky doplňují dlažby drobných formátů ve smetanové, teplé šedé a okrově růžové barvě. Dělicí stěna rozjasňuje společenskou zónu jemnou zelenou barvou, ostatní atypický nábytek je v lehkém odstínu šedé, volný nábytek a světla jsou bílá. Horní půdička je rozzářena modrou barvou domácí pracovny.
Vizitka studia
Architektonické studio System Recovery Architects tvoří Ing. arch. Helena Línová a Ing. arch Vítězslav Kůstka. Žijí a pracují v Praze, ale stavějí i na horách. Společně s investory hledají odpovědi na výzvy skryté v jejich zadáních a vždy si přejí, aby je to společně i bavilo. Více na Sysrec.eu nebo na instagramu Systemrecoveryarchitects.
