Článek
Zimní období je náročné. Organismus se musí vyrovnávat s častým střídáním teplot a velkou část dne navíc tráví pod umělým osvětlením. A právě barva umělého světla má velký vliv na psychiku, chování, pracovní výkony i na spánek. Na co se tedy soustředit při výběru vhodné žárovky či zářivky?
Jaký druh žárovky vybrat
Klasická žárovka s wolframovým vláknem je kvůli nízké životnosti a vysoké spotřebě postupně nahrazována hlavně LED žárovkami. Ty si vystačí zhruba s třetinou energie a mají mnohonásobně vyšší životnost. Navíc je můžete v rámci chytré domácnosti řídit na dálku nebo nastavit a díky tomu šetřit. „Lze to pomocí senzorů denního světla nebo pohybu, kdy automaticky reagují na přítomnost lidí v místnosti a potřebu umělého světla vzhledem k tomu přirozenému,“ vysvětluje Jakub Tobiáš, energetický expert dodavatele elektřiny Fonergy.
Na trhu jsou i CFL zářivky. Byly navrženy jako náhrada za klasické žárovky – jsou úspornější a déle vydrží (i když méně než LED žárovky). Sice se během svícení zahřívají, ale zdaleka ne tolik jako klasické. Nehodí se ovšem na místa, kde se světlo často vypíná a zapíná, protože potřebují pár sekund, aby dosáhly plného jasu.
Proč nekupovat žárovky podle wattů
Žárovky se dlouho vybíraly podle příkonu, tedy podle počtu wattů. Platilo, že čím víc wattů, tím jasnější světlo. To pro moderní žárovky neplatí. „Pro představu: 4wattová LED žárovka nahradí tradiční 60wattovou, čímž šetří energii až o 93 %, a dokáže přitom zajistit stejně kvalitní osvětlení,“ vysvětluje Michal Pochyla ze společnosti EMOS, českého výrobce žárovek.
Nově byste si měli také všímat hodnoty lumenů (lm). Ta ukazuje, kolik světla žárovka vydává: čím je číslo vyšší, tím je světlo jasnější. „Pokud hledáte například náhradu staré 60wattové žárovky, zvolte LED s intenzitou kolem 800 lumenů,“ radí Pavel Holeček, odborník na elektrosegment ze společnosti Stavebniny DEK. LED žárovky se 450 lumeny nahradí klasickou 40W žárovku, ty s 1 100 lumeny pak klasickou žárovku se 75 W.
Barva světla má vliv na náladu i výkonnost
Při výběru žárovek a osvětlení je dobré dát pozor i na barvu světla, měli byste ho přizpůsobovat místu, kde bude svítit. „Příliš nízká teplota světla může v kanceláři uspávat a snižovat pracovní výkon, zatímco příliš intenzivní světlo použité v ložnici může způsobovat problémy s usínáním,“ varuje Michal Pochyla.
- Barvu světla prozradí hodnota v kelvinech (K). Udává, jaký barevný tón bude světlo mít: škála je od teplého bílého světla do 3 300 K přes neutrální bílé světlo 3 300 – 5 300 K až po studené bílé světlo nad 5 300 kelvinů.
Jakou intenzitu a barvu světla volit?
Pro výběr vhodné žárovky je dobré vědět, jaké světlo se nejlépe hodí pro konkrétní místnosti či činnosti.
- Pro relaxaci, například v obýváku, se hodí žárovky s teplým bílým světlem, tedy 2 200 až 3 300 K a světelným tokem v rozmezí od 800 do 1 200 lm.
- V ložnici nebo dětském pokoji by mělo převládat teplé a měkké světlo, které podporuje relaxaci, tedy žárovka s teplotou barvy do 3 300 K a se světelným tokem kolem 400–800 lm. Platí to i pro žárovky, které dáte do lampiček na nočním stolku.
- V kuchyni, kde potřebujete dobře vidět například při krájení, preferujte svítidla s hodnotou 1 000 až 1 500 lm a 4 000 až 4 500 K.
- Do koupelny, hlavně nad zrcadlem, se hodí neutrální bílé žárovky 4 000 až 5 000 K s dostatečným světelným tokem 800 až 1 200 lm, které umožní vidět detaily při líčení nebo holení.
- Do kanceláře, dílny nebo garáže vybírejte jasné studené bílé světlo 1 000 až 1 500 lm a 5 300 K a více.
Proč si dát pozor na modré světlo
V poslední době se hodně mluví o vlivu modrého světla. Vyzařují ho obrazovky počítačů či telefonů, ale je také přirozenou součástí slunečního svitu. Jak je to s ním doopravdy?
Modré světlo tvoří asi třetinu přirozeného slunečního záření. „Ovlivňuje biologické hodiny, které řídí základní tělesné funkce, potřebu spánku a hladinu energie, ale i produkci a regulaci hormonů, které se během dne uvolňují,“ vysvětluje bioložka a genetička Barbora Procházková z firmy Chromozoom a dodává, že někteří lidé jsou na něj geneticky citlivější než ostatní. Modré světlo ze slunce působí především ráno, kdy spouští produkci kortizolu na podporu bdělosti a potlačuje produkci spánkového hormonu melatoninu.
Umělé modré světlo, které třeba při práci s počítačem působí mnohdy celý den a večer, má podobný efekt jako přirozené, jen v nesprávnou dobu: oddaluje pocit únavy i ospalosti a narušuje usínání a spánek. „Kromě toho může zvyšovat riziko metabolických onemocnění a psychických problémů,“ upozorňuje Barbora Procházková.
Modré světlo: pozitivní i negativní účinky
O modrém světle se mluví většinou dost negativně, ale je zapotřebí zmínit i to, že zlepšuje paměť a podporuje kognitivní funkce. Vždy však záleží na jeho množství a intenzitě – rozhodně byste se mu neměli vystavovat minimálně dvě hodiny před spaním. Existují brýle, které modré světlo dokážou eliminovat: a to buď pomocí filtru, nebo červenými či oranžovými čočkami. Vhodnou prevencí před negativními účinky modrého světla jsou i doplňky stravy: hořčík, omega-3, zinek a vitaminy A, E a D, které pomáhají chránit zrak před oxidačním stresem a zároveň přispívají k lepší kvalitě spánku.