Designérka proměnila retro kuchyni v oázu stylu s kávovým koutkem. Prozradila návod krok za krokem

Pořídit si vlastní byt je pro většinu našinců jen sen, spousta rodin žije v pronájmu. Pokud vám však interiér neříká pane, málokomu se chce investovat do větší rekonstrukce. Designérka Natálie Hrdá a její partner však patří k té skupině lidí, kterým se i do pronájmu investovat chce, a vrhli se do toho po hlavě. Podívejte se, jak si poradili s retro kuchyní z umakartu, kterou kompletně proměnili v nový útulný prostor těsně před tím, než porodili nového člena domácnosti.

Natálie žije se svým mužem v pronajatém bytě v pražských Střešovicích, kde byla stará kuchyň z umakartového celku ještě z roku 1984. Stěny zdobily růžové kachličky a na podlaze leželo staré lino. Ani vybavení nebylo příliš použitelné. „Součástí byla retro myčka, která svým žlutým plechovým vzhledem připomínala spíš robota z osmdesátkových sci-fi. Uvařit jsme si mohli jen na jednom funkčním plynovém hořáku, který jsme spolu s troubou raději ani nezkoušeli. Lednice tu pro jistotu nebyla vůbec,“ popisuje původní stav, trochu retra jí prý nevadí, ale tohle bylo moc.

Připomeňte si módu osmdesátek a sedmdesátek, tohle jsme tenkrát nosily

Prvním krokem celé proměny bylo především odstranění staré kuchyně a odvezení spousty linolea a sololitových desek, které zakrývaly dřevěnou podlahu, do sběrného dvora. Naštěstí byla sedmdesát let stará dřevěná podlaha v celkem dobrém stavu, akorát potřebovala nabrousit a natřít.

Při vyklízení ale čekalo na mladý pár několik nemilých překvapení. Po sundání nástěnné zadní desky vykoukly nevzhledné dráty, které nebyly schované ve zdi, oddělující kuchyň od koupelny, protože je příliš tenká. To, co původně vypadalo jako proměna do pár týdnů, se nakonec protáhlo na pár měsíců, kabely totiž chtěli rozhodně schovat do zdi. Nakonec vznikl za kuchyní kus samostatné sádrokartonové zdi, která celou neplechu zakryla.

„Zatímco běžně si jako první vymyslíte podobu kuchyně a až do ní pak zasadíte spotřebiče, tady byla potřeba proces otočit. V koupelně totiž nebylo místo na pračku, a tak se musela stát součástí nové kuchyně. Mým hlavním přáním proto bylo pořídit si vestavnou pračku, která splnila moje nejdivočejší sny, protože je kombinovaná se sušičkou,“ popisuje Natálie, která v té době byla v očekávání svého prvního potomka.

Jak uspořádat malou koupelnu, aby vypadala větší

Mezi další nové spotřebiče přibyla trouba, na niž nebyl dřív prostor (jako bonus má funkci samočištění párou). O té měla designérka jasno stejně jako o lednici a myčce. Ledničku vybrala chromovou, tak aby ladila k troubě a dřezu. „Kdyby byl byt můj, sáhla bych po elegantní vestavěné variantě. Vzhledem k tomu, že spotřebiče jsou naše a během případného stěhování by šly s námi, sáhli jsme po klasické variantě.“

Komplikovanější výběr nastal až u sporáku. Natálie si totiž vysnila bílou indukční desku. Když ovšem zjistila, že by její provoz neutáhly jednofázové jističe v bytě, zvolila variantu v podobě plynového sporáku v černé barvě.

Když už měl pár vybrané spotřebiče, bylo potřeba sestavit zbytek kuchyně. A vzhledem k tomu, že se snažili vybrat levnější věci, padla volba na bílé horní a dolní skříňky IKEA. „Toužili jsme po pravé dubové desce, ale to se v pronájmu nevyplatí. Nakonec jsem mega spokojená s laminátovou deskou v dekoru dub, na kterou se mě dokonce lidé ptají, jestli jde o pravé dřevo, nebo ne,“ směje se Natálie.

Prostor nad linkou zaplnily ještě další jednoduché police, které jsou určené na kávové příslušenství, ale také k tomu, aby kuchyň zútulnily. Další využitelný úložný prostor skýtá vysoký špajz. Kuchyň doladil dřevěný stůl s židlemi i menší koberec.

Podívejte se také, jak dopadla proměna bytu mladého páru po prarodičích