Na návštěvě domu Vlastiny Svátkové: Mám ráda propojení nových věcí s nadčasovým designem z druhé ruky

Vzhledem k tomu, že Vlastina Svátková není jen herečka, ale také spisovatelka a nadaná malířka, i do zařizování interiéru se pustila sama. „Sledování hezky zařízených interiérů je moje terapie, uklidňuje mě to a inspiruje,“ tvrdí. Dlouho dopředu tak už přesně věděla, jak bude její dům vypadat. Zařizování ale probíhalo postupně. „Základ byl daný od začátku, ale na ostatní detaily jsem nespěchala a pečlivě si je vybírala.“

Vlastina našla zalíbení ve vintage nábytku, doplňků z Itálie a tržišť. „Mám ráda propojení nových věcí s nadčasovým designem z druhé ruky. Kombinuji na první pohled nekombinovatelné, což vytváří unikátní celek a nese můj rukopis.“ Pro mnohé může být inspirativní, jak herečka nad vším, co nakoupí, přemýšlí. „Každý předmět má příběh, v každé váze kdysi byla kytka, každý obraz ve mně musí vyvolávat emoci. Prostor, ve kterém žiju, je pro mě důležitý. Musím se tady cítit dobře.“

I když na první pohled vypadá celý dům dokonale, Vlastina ještě nějaké změny plánuje. „Jelikož je zařizování interiéru moje vášeň, často něco objevím a musím to vyměnit za to staré. Ráda se obklopuju uměním, které se mnou rezonuje,“ říká a dodává, že se věnuje i zařizování domů a bytů pro své přátele, čímž se jí daří svou potřebu nakupovat nové věci držet trochu pod kontrolou.

Vlastina si dům zařídila tak, aby v něm bylo dobře hlavně jí a jejím třem synům. „Mám ráda eklektismus, míchaní prvků dohromady a do toho výrazné barvy. Nebojím se toho, protože nakonec vše spolu funguje jako celek. Na takové kombinace musíte mít cit, aby to nevypadalo přeplácaně,“ říká.

Dominantou jejího domu je sbírka váz od Františka Jungvirta, jinak se Vlastina snaží za vybavení domácnosti příliš neutrácet. „Žiju normální život samoživitelky s hypotékou a třemi dětmi. Nakupuji designové kousky hlavně z druhé ruky. O to víc mě baví, že jsem koupila něco, co vím, jakou má hodnotu, za třetinovou cenu.“ Podle Svátkové bude mít nadčasový kus nábytku svoji hodnotu i za 20 let.

Vlastina je z žen, které se nenechají odradit názory druhých. „Koupila jsem třeba v obchodě s levným nábytkem naprosto kýčovitý konferenční stolek ze skla a mosazi. Stál pár korun, a když jsem ho dotáhla domů, každý se divil, co to je za příšernost. Ale mě přitahoval. Asi za rok jsem tento stůl viděla na Pinterestu, začala jsem googlit a zjistila, že jsem si koupila umělecké dílo Bonsai tree od belgického designéra Willy Daro a prodává se jen v aukčních domech za obrovské peníze. Musela jsem se smát a děkovat si, že neposlouchám negativní názory ostatních, ale řídím se svým srdcem a intuicí,“ směje se.

Na stěnách v domě najdete i obrazy, které Vlastina sama namalovala. Dřív tvořila výhradně pro sebe nebo nejbližší přátele, nyní začala své obrazy i prodávat. „Nemaluju tak, že si někdo objedná krajinku nebo portrét. Dopředu nikdy nevím, co vznikne. Je to hra s barvami. Poslouchám u malování hudbu a mé emoce jsou v tom natolik, že už musím malovat v koupelně, protože jsem zacákala podlahu i koberec v obýváku,“ vysvětluje.

Inspiraci čerpá ze všeho, co vidí kolem sebe, i z toho neviditelného. „Maluju, když mám silnou touhou něco říct, ale slova k tomu nestačí. Nedávno mi volal klient, který má doma mé obrazy, a říkal, že si vždy po práci sedne do křesla před můj obraz, kouká na něj a hledá v něm odpovědi. Prý ho to uklidňuje a mně to zase dělá obrovskou radost,“ popisuje.

K domu patří i rozlehlá zahrada. Nabízí se tak otázka, jak se o ni zvládá Vlastina sama starat. „Mám v podstatě na všechno roboty. Doma jeden vytírá a vysává, v bazénu je další a na zahradě mám robotickou sekačku, kterou ovládám přes mobil,“ směje se. Jako žena samoživitelka si dobře uvědomuje, že kromě samotné koupě spotřebičů je důležité myslet i na to, kdo vám pomůže s instalací.

„Měla jsem štěstí, že jsem objevila trávníkáře Tomáše Šenu, který byl tak ochotný, že se přijel na moji zahradu podívat, posoudil, která sekačka tento terén zvládne, dokonce mi ji nainstaloval a bude se starat i o průběžnou péči, jako je výměna nožů a zazimování. Vybrali jsme sekačku Segway, která je lehká, takže mi vyhovuje, že ji odnesu a přenesu a nemusím pořád někoho prosit, aby mi pomohl.“ Tomáš Šena jí pomáhá i s údržbou zahrady bez použití chemie.

Všechny místnosti v domě jsou nádherné, ale bezesporu i toho, kdo nevaří, zaujme kuchyň, která je sice minimalistická, ale přesto sofistikovaná. Pracovní plocha je vyrobena z keramiky. „Mělo by se na ní dát i krájet, ale to raději nezkouším,“ usmívá se a doplňuje: „Vařím tak, abych se najedla já i moje tři děti. Takže každému něco jiného. Začala jsem fermentovat zeleninu, takže tím smrdí celý dům, ale je výborná k pečené zelenině, batátům a podobně. Tohle samozřejmě moji synové nejedí, takže pro ně dělám klasické jídlo, nejraději mají palačinky a v létě grilujeme na terase.“

Jak bydlí Michaela a Alexander Salákovi se šesti dětmi?