Hlavní obsah

Bydlení snů: Objevili jsme nádherné patrové dřevostavby!

Foto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Bydlení ve dřevě? Je v kurzu!Foto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Jsou ze dřeva, bydlet v nich může celá rodina, a navíc jsou opravdu krásné! Objevili jsme pro vás tři povedené dřevostavby, které jsou dokonalé nejen na pohled, ale i funkčně.

Článek

Dřevostavby jako takové jsou mezi lidmi stále populárnější. Mezi jejich nesporné klady patří rychlost výstavby – jsou postaveny během několika měsíců. Navíc se již ve fázi návrhu pracuje s orientací jednotlivých místností ke světovým stranám. Dokážou tedy šetřit nejen přírodu, ale i vaši peněženku.

Už na začátku února se uskuteční výstava s názvem Salon dřevostaveb, ve které se představí hned 40 realizací z Česka, Slovenska či Rakouska. My jsme z nich pro vás vybrali malou ochutnávku – dnes na vás čekají tři rodinné patrové domy. Jak se vám líbí?

Oáza v chráněné krajinné oblasti

Pozemek určený pro dřevostavbu v podobě rodinného domu je součástí většího, dosud nezastavěného území, které celé leží v zóně Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. „Před začátkem práce na návrhu vlastního domu bylo nutné zpracovat zastavovací plán pro celé území. Ten určil počet domů, jejich umístění na pozemku a orientaci ke světovým stranám,“ popisuje výzvu autor návrhu Ing. arch. Vladimír Balda ze studia Balda architekt.

Foto: Balda architekt, Petr Šmídek

Rodinný dům na půdorysu obdélníka 13,6 x 7 m je zastřešen sedlovou střechou s výrazným „negativním" vikýřemFoto: Balda architekt, Petr Šmídek

První postavený dům v této lokalitě disponuje užitnou plochou 147 m2 a dosahuje vlastností pasivní stavby. Má půdorys obdélníku a je zastřešen sedlovou střechou s výrazným vikýřem. Z půdorysu pak vystupuje pouze přístavba zádveří. Z jižní strany lemují přízemí okna bez parapetu, v patře běží okno dokonce přes celou délku domu. Vodorovný obklad zvenčí je z modřínových prken. Domem je vedeno vzduchotechnické vytápění s rekuperací, doplněné o solární panely.

Foto: Balda architekt, Petr Šmídek

Jedná se o dřevostavbu s dvojitou sloupkovou konstrukcí s difúzně otevřenou, provětrávanou fasádouFoto: Balda architekt, Petr Šmídek

Spodní patro prakticky celé tvoří společenská místnost doplněná oddělenou pracovnou, spíží, technickou místností, záchodem a prostorem pro schodiště. V patře najdete ložnici, dva pokoje, koupelnu a prostor pro šatnu.

Foto: Balda architekt, Petr Šmídek

Vytvořený plán částečně také reguluje architekturu domů v oblastiFoto: Balda architekt, Petr Šmídek

Rodinný dům s maximálním soukromím

Dokážete si tipnout, jak je zhruba velký tento druhý dům? Zastavěná plocha dvoupodlažní rodinné dřevostavby u Berouna sice sahá bezmála k 200 m2, užitná plocha však dosahuje na neuvěřitelných 489 m2! Jde o novostavbu, jejíž součástí je i zahradní altán a keramická dílna zapuštěná do terénu. „Suterén stavby je z monolitického, ve viditelných částech pohledového betonu,“ popisují technologii autoři návrhu ze studia Létající inženýři.

Foto: Létající inženýři, Aleš Němec

Vrchní stavba na úrovni 1. a 2. nadzemního podlaží je provedena jako dřevostavba, suterén je z betonuFoto: Létající inženýři, Aleš Němec

V suterénu kromě garážových stání hned pro několik aut mysleli i na další praktické prostory. Nechybí v něm prádelna a sušárna, kam ústí i shoz na prádlo, klasický sklep, ale i sezonní sklad, sklad potravin a soukromá vinotéka. V přízemí zase najdete kuchyň se společenským prostorem, ústící na terasu, ložnici i hostinský pokoj, obojí s koupelnami. Praktický je i sklad zahradního nábytku a grilu přístupný zvenku. Podkroví pak nabízí dva velké samostatné pokoje, každý s vlastní šatnou i koupelnou.

Foto: Létající inženýři, Aleš Němec

Strop v přízemí je dřevěný trámový s přiznanými hoblovanými trámy, krov je navržen jako hambalkový a je viditelný z interiéruFoto: Létající inženýři, Aleš Němec

Foto: Létající inženýři, Aleš Němec

Střešní krytina domu je z předzvětralého titan-zinkového plechuFoto: Létající inženýři, Aleš Němec

Dokonalé propojení bydlení a zahrady

Náročný úkol čekal i odborníky ze studia MOLO architekti. Byl jím pozemek ve svahu, v zadní části navíc pokrytý rostlými stromy. Řešení? „Navržený dům se svažitému terénu nepřizpůsobuje, spíše se navzájem lehce dotýkají. Umístěním stavby co nejblíž ulici se zachovala velká část zahrady se stromy,“ popisují autoři realizace.

Foto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Dřevostavba je provedena konstrukcí two by four, která je opláštěná OSB deskami a vyplněná minerální vatouFoto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Hlavní vchod do dřevostavby s užitnou plochou 182 m2 najdete zhruba uprostřed, napravo leží ložnice, dva pokoje, nechybí pracovna ani dvě koupelny. Vykročíte-li doleva, vstoupíte do společenské zóny s útulnou prosvětlenou kuchyní, prostorné jídelny i obývacího pokoje s krbem, který ústí až na terasu. Nechybí zde ani vyvýšené patro. Vznášející se vyvýšená část domu zakončená ložnicí je tak ideálně skryta před nežádoucími zraky, naopak část, kde dům „dosedá“ na terén, volně přechází směrem na východ a jih do zahrady.

Foto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Dům stojí na ocelových mikropilotech, okna jsou dřevohliníková s trojsklyFoto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Dům je nejvyšší v místě společného obytného prostoru, osvěžuje ho použití střešních oken v nepravidelné sedlové střeše. Prostor pod domem se zase používá jako místo pro parkování a malá kůlna. Fasáda je z modřínových palubek bez povrchové úpravy.

Foto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Interiér a zahrada jsou vizuálně propojeny díky velkým proskleným plochámFoto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Foto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Křivka nepravidelné sedlové střechy se láme právě nad obytným prostoremFoto: MOLO architekti, Jaroslav Hejzlar

Který z domů se vám líbí nejvíce? Chtěli byste bydlet v dřevostavbě?

Načítám