Článek
Rekonstruovaný byt se nachází v klasickém bytovém domě v Praze na Novém Městě. Budova ze 30. let 20. století je krásnou ukázkou funkcionalistického stylu a mimo jiné se pyšní kachlíkovou fasádou. Jeden ze zdejších malých bytů si sám pro sebe vybral architekt Martin Čeněk a upravil ho na dispozici 2+kk. Zároveň interiér nechal zařídit tak, aby naplňoval technické standardy současného bydlení, ale stále si maximálně uchoval ducha místa.
Rekonstrukce trvala celých deset let a byla doslova od podlahy. Vyměnil totiž prakticky všechny povrchy. V obývacím pokoji po vzoru aktuálních trendů odhalili železobetonový trámový strop, který je v ostatních jednotkách krytý podbitím a omítaným podhledem. Právě strop je nyní jedním z klíčových výtvarných prostředků v interiéru.
Cílem rekonstrukce bylo uchovat silného ducha minulosti, tím pádem oživit původní prvky. Autor a zároveň majitel bytu nechal repasovat původní okna, dveře i veškeré kování. Zároveň původní dubové parkety nahradil replikou.
Dispoziční změna spočívá především v šikovnějším využití původní kuchyně a v kompletním vybourání původní spíže a koupelny, které nahradil vloženým nábytkovým blokem s úložnými prostory, skrytou koupelnou a částí kuchyně. Tato nová vrstva využívá tradiční materiály (kombinace mořených dubových dýh a bílého laku) tak, aby uvnitř vznikl naprosto čistý, minimalistický bělostný prostor.
Velkou péči autor věnoval kombinaci originálních prvků z 30. let spolu s novými designovými kusy nábytku a doplňků. Stejně tak přemýšlel o nově navrženém vestavném nábytku, který měl taktéž navázat na původní ladění bytu. Celou jednu stěnu bytu nyní tvoří bíle olejovaný dubový obklad skrývající úložné prostory. Je to pomyslná páteř, která drží byt pohromadě. Jejím protipólem je vzdušná konstrukce knihovny vyrobená z ocelových profilů.
Při zařizování interiéru pracoval Martin Čeněk s věcmi, které mají významný osobní příběh. Patří mezi ně třeba originální stropní svítidla, čtveřice repasovaných jídelních židlí z domu rodiny praprarodičů, křesílko ve stylu art deco, které používal v pracovně prastrýc nebo funkcionalistická trubková židle navržená v roce 1930 Karlem Ortem pro firmu Gottwald. Tyto originály pak doplňuje několik současných výrobků, mimo jiné růžové prasátko, dárek od přátel, který má autorovi připomínat, aby se jako architekt nebral vždy tak vážně.
