Zázrak pro půdu po sklizni: Dodejte jí energii zeleným hnojením, zbytek za vás udělá příroda

Zelené hnojení je alternativou klasického podzimního hnojení. Nejdříve vypěstujete některé druhy zelených rostlin a pak je zapravíte do půdy. Zeminu tím obohatíte o živiny a zúrodníte ji. Zároveň nedáte pleveli šanci, aby vyrostl, ušetříte si práci s pletím a ochráníte půdu před erozí.

Rostliny pěstované jako zelené hnojení půdu prokoření a zlepší tak její strukturu. Pomůžou zemině zbavit se únavy, což se hodí, pokud na jednom místě pěstujete stále dokola samé druhy zeleniny. Užitek ze zeleného hnojení budou mít i některé druhy hmyzu. Třeba z květů jetele nebo měsíčku lékařského budou živi čmeláci a včely.

Se zeleným hnojením je to velmi jednoduché. Po sklizni zbavte záhony plevele, nakypřete půdu a vysejte zvolený druh zeleného hnojení (ještě si o nich něco povíme později). Nechte rostliny vyrůst – a nesklízejte. Ve chvíli, kdy bude zelené hnojení vzrostlé, záhony zryjte a zapracujte zelené části do půdy, kde se budou postupně rozkládat.

Zapracování zeleného hnojení můžete provést více způsoby. Nižší rostliny s mělkými kořeny lze v půdě nechat a rovnou je zarýt. Vyšší rostliny můžete vytrhat nebo posekat a potom teprve je do zeminy zapracovat. Vůbec nevadí, když mezitím vykvetou. Pokud záhony neryjete, přidejte zlikvidované zelené hnojení do kompostu, kde se rozloží.

Rýt, nebo nerýt záhony? Pro a proti

Zelené hnojení můžete vysévat po jakékoli sklizni – od jara až do podzimu. Pokud zvolíte výsev na podzim, můžete rostliny nechat přes zimu v záhonu a zarýt je do půdy až na jaře, případně je ze záhonů vyndat a půdu upravit, jak jste zvyklí.

Většinou se zelené hnojení vysévá brzy zjara, ještě před výsevem zeleniny, anebo na podzim, po sklizni, protože půda je po sezoně vyčerpaná.

Zelené osení dostanete běžně v zahradnictví. Můžete si pořídit jednodruhové i mix několika druhů. Na výběr máte z množství rostlin. Po celý rok můžete vysévat jetel, vlčí bob nebo oves. Brzy zjara pak hořčici, svazenku, hrách nebo pohanku. Na podzim třeba slunečnici, řepku, řeřichu, špenát, vikev nebo ozimé žito. Pokud toužíte po rozkvetlých záhonech, vysejte měsíček lékařský.

Každá z rostlin půdě prospěje trochu jinak. Žito rychle vytvoří hustou síť kořenů a zeminu provzdušní. Protože přijímá dusík a chrání ho před vyplavením z půdy, hodí se na záhony, kde budete příští jaro pěstovat košťáloviny.

Dusík, který je důležitý pro růst většiny zeleniny, vpraví do půdy vikvovité odrůdy. Zároveň svými kořeny proniknout hlouběji do zeminy a provzdušní ji. Ideální je vikev, jetel, bob nebo lupina.

Brukvovité rostliny – například řepka nebo hořčice – zase rychle vytvoří dostatečné množství zelené hmoty, kterou můžete při rytí zapravit do záhonů. Nepěstujte je ale tam, kde budou růst košťáloviny, jsou si s nimi dost podobné a půda by se rychle unavila. Společně se zeleným hnojením pak můžete do půdy zapravit i kompost. Ten není nikdy na škodu.

7 druhů bylinek, které můžete pěstovat (a mít je po ruce) celý rok