Září na zahradě: Vysejte zeleninu, kterou sklidíte ještě teď na podzim

Babí léto míváme spojené hlavně se sklizní. Dozrávají rajčata, pořád je ještě dost paprik nebo okurek. Začínají se trhat jablka, hrušky nebo švestky. Ze záhonů už zmizela cibule, můžete z nich postupně vytahovat mrkev, červenou řepu nebo petržel. Uvolněné místo – zvlášť když prší – ale může rychle zarůst plevelem. Spíš než ten, vypěstujte zeleninu. Na podzim vám vyrostou ještě saláty nebo ředkvičky.

Zatímco po zimě si vyžádají záhony více práce, po letní sklizni je stačí urovnat hráběmi, možná lehce nakypřit a zbavit plevele. Pak můžete hned vysévat. K podzimnímu výsevu se hodí zelenina, která má krátkou vegetační dobu, to znamená, že vám vyroste za dva tři měsíce. Zvolit můžete například celoroční odrůdy hlávkového salátu nebo špenátu.

Pokud máte dost volné plochy a po výsevu vám ještě zbyde místo, záhonům prospěje takzvané zelené hnojení. To znamená, že je osejete plodinou, kterou nesklidíte, ale při podzimním rytí ji zapracujete do půdy. Tím zemině dodáte živiny. Na sklonku léta se hodí vysévat například jetel, vlčí bob nebo oves.

Špenát je nenáročná listová zelenina, která vám dobře vyroste na jaře i na podzim. Vyberte mu slunné nebo polostinné stanoviště. Semena vysévejte do hloubky asi dva centimetry. Nechte mezi nimi zhruba deset centimetrů a mezi řádky asi dvacet. Pokud ho vysejete na začátku září, budete první lístky sklízet už v průběhu října. Nezapomeňte mu dopřát vydatnou zálivku (pokud není deštivo) a občas mu načechrat zeminu hrabičkami. Víc nepotřebuje.

Také ředkvičky rostou rychle. Sklízet je můžete už po třech až čtyřech týdnech, v závislosti na venkovní teplotě. Pro podzimní výsev si vyberte celoroční odrůdu s malým olistěním – rostliny nebudou energii spotřebovávat na listy, ale na bulvičky. Zkuste třeba Violu nebo Lidku. Vysévejte je do řádků hlubokých asi jeden centimetr. Mezi semínky nechte zhruba osm a mezi řádky asi patnáct centimetrů. Jakmile jsou dostatečně velké, sklízejte je. Nenechávejte je dlouho v půdě, zdřevnatěly by.

Jak pěstovat ředkvičky v truhlíku, krok za krokem

Kozlíček polníček má poetický název a drobné jemné listy. Přesto je odolný a bude růst i v chladnějším počasí. Vysévat ho můžete buď časně zjara, anebo na podzim během září až října. V záhonech přezimuje a na sklizeň si počkáte napřesrok. Sklízet ho budete brzy zjara, takže vám po zimě dodá vítané vitaminy. Polníček vysévejte asi centimetr hluboko do řádků vzdálených zhruba patnáct centimetrů. Mezi semínky nechte tři centimetry.

Pokud vám teď na záhonech schází listová zelenina a máte na ni chuť, vypěstujte si roketu. První listy budete sklízet už po třech týdnech. Roketa je velmi nenáročná na podmínky i na prostor – vyroste vám klidně v truhlíku na balkonech. Semínka vysévejte do řádků hlubokých jeden centimetr a nechte mezi nimi asi deset centimetrů. Roketa má drobná semínka, vysejte ji hustě. Sklízet ji pak můžete snadno nůžkami. Vysévat ji můžete po etapách, třeba po čtrnácti dnech, zajistíte si tak postupný přísun vitaminů.

10 druhů ovoce, kde najdete nejvíc vitaminu C

Vypěstovat na podzim klasický hlávkový salát je náročnější. Pokud ale máte skleník či pařeniště (nebo si ho narychlo vyrobíte), s chutí se do toho pusťte. Jen si vyberte celoroční odrůdu. Salát potřebuje teplo, ideálně mezi deseti až dvaceti stupni Celsia, a také dostatek slunce. Jen tak budou listy křupavé a dobré. Snadněji a rychleji vypěstujete salát k řezu, kdy nesklízíte hlávky, ale jen listy. Z odrůd můžete zkusit například Dubáček, Redin, Traper nebo Humil, který dokáže i přezimovat.

Na podzim můžete vysévat i další zeleninu a bylinky, například kerblík, listovou petržel, kopr, ozimý pórek nebo ozimý květák či kapustu. Část záhonů si nechte na česnek, který se sází až na sklonku listopadu.

Většina zeleniny – ať už to jsou ředkvičky, špenát nebo salát – potřebuje slunce a vodu. Když neprší, zalévejte. Se slunečním svitem toho moc nezmůžete, ale zeleninu můžete na noc přikrývat bílou netkanou textilií. Ochrání rostlinky před mrazíky, udrží vlhkost v půdě a slouží i jako obrana před škůdci.

Zahrádkářský rok. Co kdy zasít, vysadit nebo sklidit?