Dejte je na písek, některé kousky nechte klidně i v zemi: Jak na sklizeň kořenové zeleniny

Kořenovou zeleninu byste měli ze záhonů vytáhnout před prvními podzimními mrazíky, které můžou přijít už na začátku listopadu, ale stejně dobře se jich můžete dočkat až v prosinci. Karotku, pozdní mrkev, petržel, ale třeba i celer byste tak měli sklízet právě teď.

Že je kořenová zelenina připravená, vám napoví žloutnoucí nať. Nenechávejte kořeny v půdě zbytečně dlouho. Budou pak přezrálé, a pokud na podzim hodně prší, mohou začít i uhnívat a vy nad úrodou spláčete.

Podzimní počasí je nevyzpytatelné, ale přece jen bývají hezké dny. Když se rozhodnete sklízet, nemělo by pršet. Lepší je, když půda není úplně vyschlá, spíš trochu vlhká. Kořeny vám půjdou lépe vytahovat.

Protože sklízíte podzemní části rostliny a některé kořínky mohou být útlé a křehké, dávejte pozor, ať je nezlomíte nebo nepoškodíte rýčem. Zeminu opatrně načechrejte, nejlépe rycími vidlemi. Vždycky vyryjte větší kus půdy a pak mrkev nebo petržel opatrně vytáhněte. Z kořenů odstraňte přebytečnou zeminu, odkruťte nať a vložte je do přepravek nebo košů.

Poškozenou, nahnilou nebo poraněnou kořenovou zeleninu dávejte stranou. Nehodí se k uskladnění, protože by začala brzy hnít a mohla by nakazit i ostatní zdravé kusy.

Sklizenou kořenovou zeleninu můžete nechat pár dnů osychat na vzduchu. Než se pustíte do jejího uskladnění, ještě jednou ji prohlédněte a oddělte poškozené kusy. Zeleninu můžete očistit od zbytků zeminy, bohatě na to stačí suchý starý hadřík. Rozhodně mrkev ani další kořenovou zeleninu neomývejte vodou. Začala by dříve uhnívat.

Jak skladovat ovoce a zeleninu, aby byly co nejdéle čerstvé

Kořenovou zeleninu můžete uložit do sklepa. Připravte si písek anebo rašelinu, které pomáhají udržet vlhko, takže kořeny nebudou tak rychle vysychat. Hodit se vám budou i nádoby, do nichž mrkev, petržel a celer uložíte a zaplníte je právě rašelinou nebo pískem. Nejlepší jsou ucelené nádoby bez děr, do nichž se hůře dostávají myši.

Dbejte na to, aby se kořeny v bednách nebo nádobách nedotýkaly a vždy jim vyčuhoval vršek. Sklep by měl být tmavý a teplota by neměla překročit 4 stupně Celsia.

Pravidelně sklep větrejte, vyženete tak přebytečnou vlhkost. Kontrolujte také stav kořenové zeleniny a nahnilé kousky hned likvidujte. Myslete i na to, že písek nebo rašelina budou postupně vysychat, proto je občas opatrně a lehce pokropte vodou.

Pokud nemáte sklep, část úrody můžete zamrazit. Očištěnou mrkev, petržel i celer můžete nakrájet na kostičky, vložit do sáčků na zamrazování a mít tak po ruce zeleninu do polévek a omáček. Část úrody může zůstat i na záhonech, pokud dodržíte pár pravidel.

Předně by na vaší zahradě neměli řádit hraboši, kteří by kořenovou zeleninu, hlavně mrkev, brzy zlikvidovali. Potom je třeba odřezat zelenou nať a celý záhon překrýt buď jemným pletivem, nebo netkanou textilií. Na ni pak navršte suché listí nebo slámu a zatěžkejte vrstvou zeminy. Tento mulč bude působit jako izolace. Kořenovou zeleninu odebírejte postupně. Při troše štěstí budete mít ještě v březnu čerstvou zeleninu.

Co všechno byste měli udělat na zahradě v listopadu a jak ji nejlíp zazimovat