Vypěstujte si na zahradě oblíbené druhy ořechů

Ořechy jsou zásobárnou vitaminů, minerálu i dalších živin, jako jsou například nenasycené mastné kyseliny. Navíc jsou chutné jak samostatně, tak i v rozličných jídlech - například v koláčích a jiných dezertech hrají mnohdy nezastupitelnou roli.

Naši dávní předci, kteří ještě neznali klasický rafinovaný cukr, je nakládali do medu a měli tak v zásobě sladkou pochoutku po celý rok. Další výhodou je délka jejich uskladnění – při správném skladování v uzavřené nádobě ve tmě a chladu vám ty vylouskané vydrží i přes půl roku a ty ve skořápce dokonce až tři. Pokud máte vlastní zahradu, můžete si v našich klimatických podmínkách vypěstovat ořechy i doma, a to hned několik druhů. Právě teď je vhodná doba na výsadbu většiny těchto stromů.

Klasické „vlašáky“ plodí strom zvaný ořešák královský. Jedná se skutečně o krále mezi ořechy, protože kromě mohutného vzrůstu, dlouhé délky života a bohatého plození jsou jeho ořechy jedny z nutričně nejbohatších. Využít nejen v lékařství se dokonce dají i jeho listy a skořápky. Pěstování není nijak náročné, jen je třeba myslet na to, že se musí vzhledem ke své budoucí velikosti sázet minimálně 10 metrů od ostatních stromů. Ořešák nemá příliš v lásce stín ani hluboký mráz, stejně tak přemokřenou půdu. Po opadání sesbírané plody před sušením zbavte slupky – po seschnutí už to jde velmi obtížně.

Lísky bývaly za časů našich babiček součástí nejedné zahrady, háje nebo sadu. Užitečné totiž byly nejen svými plody, ale také dřevem. Pěstovat se dají jako keře i stromky a v současnosti je mnoho kultivarů, které jsou vypěstěné speciálně na bohatou úrodu. Kvůli opylení je vhodné mít alespoň dvě lísky vedle sebe.

Lískové ořechy můžete jíst ještě než plně dozrají a začnou opadávat, ovšem k uskladnění použijte jen ty zralé a pořádně vysušené. Na rozdíl od vlašských ořechů nemohou ty lískové ležet dlouho na zemi, aby nenavlhly. Proto je nejlepší, dát pod strom či keřík plachtu, a setřásat zralé ořechy přímo na ni.

Mandloň se do našich poloh dostala již před 400 lety a především v teplejších oblastech se úspěšně pěstuje dodnes. Nejčastěji se jim daří na Moravě, ale narazit na ně můžeme i v Čechách, například i v hlavním městě. Přestože jsou samotné mandloně mrazuvzdorné, jejich květy jsou k mrazu náchylnější a k jejich zničení stačí mrazy pod -3 stupně.

Naštěstí mandloň nakvétá postupně, a tak je i po zmrznutí prvních nasazených květů šance na úrodu vysoká. Špatně snáší přemokření, proto se jim snažíme najít stanoviště, které je kromě ochrany před mrazem také sušší s výživnou propustnou půdou. Výhodou mandloní je, že její plody nejsou závislé na přímém slunečním svitu, a tak můžete jejich korunu nechat hustější, než jste zvyklí například u ovocných stromů. Zralé plody poznáte podle praskání a sesychání zeleného oplodí.

Pekanovec ořechový vyžaduje především spoustu místa – jeho kořenový systém snadno dosahuje i 20 metrů - a vydatnou zálivku, a tak jsou u nás spíše raritou. Smířit se také musíte s tím, že prvních ořechů se dočkáte nejdříve dvacet let od vysazení. Sázejte je na přímé slunce do hluboké, mokré jílovité půdy, ovšem v prvních letech nezapomeňte kmen před sluncem ochránit nabílením nebo speciálními stínicími prvky.

Plody dozrávají v průběhu října, kdy popadají na zem, a jejich skořápka je tvrdší než u vlašských ořechů. „Ořechovec je rostlina jednodomá, což znamená, že má samčí i samičí květy na jedné rostlině. Tyto květy ale často nevykvétají ve stejnou dobu,“ říká Kateřina Sedláčková ze zahradnického studia Jami Gardens. „Pro dobrou úrodu je tedy vhodné vysadit více různých kultivarů,“ radí.

Zajímavost: v květináči si můžete vypěstovat také podzeminci olejnou neboli arašídy. Technicky vzato se nejedná o ořech, ale o luštěninu. A jako jednoletá rostlina se dá pěstovat buď uvnitř, nebo ji v teplých měsících přenést v květináči na balkon či terasu.

Nejméně 1 denně! 4 důvody, proč jíst tuhle potravinu