Článek
U nás se setkáme se dvěma druhy – ježek východní a ježek západní. Východní má, na rozdíl od svého příbuzného západního, bílou náprsenku a ostny mu rostou do všech stran, nikoli jen dozadu, a jsou nepravidelně pruhované. Oba druhy se živí především slimáky, žížalami a hmyzem, ale poradit si zvládne třeba i s menšími žábami nebo hraboši. Za jedinou noc zvládne spořádat až 70 gramů potravy, což je slušná dávka slimáků, kteří by vám jinak na zahradě škodili.
V poslední době bohužel ježků ubývá, a to především kvůli stále většímu nedostatku přirozeného prostředí, používání pesticidů, otravám nastraženým na hraboše a častým srážkám s auty. Těm ale můžete částečně předejít přilákáním ježka na vaši zahradu. Pokud se mu tam bude líbit, nebude mít potřebu hledat jiné teritorium a překračovat pro něj tolik nebezpečné silnice.
Zajímavost o ježkovi
Ježci vydávají širokou škálu zvuků, které si můžete splést i s těmi lidskými. Kromě známého funění a dupání je to například i pískání, chrápání nebo hlasité ječení. Především při páření dokážou být ježci mimořádně hluční, což může vyvolávat až komické situace. Příkladem může být pár let starý případ v Německu, kdy rozhořčení sousedé povolali policii kvůli zvukům páru užívajícího si radovánek kdesi na dětském hřišti. Jak již správně tušíte, jednalo se nakonec o ježky.
Zahrada pro ježky
Za časů našich babiček nebyl ježek na zahradě nic neobvyklého. Trend opečovávaných zahrad s anglickým trávníkem bohužel ježka ze zahrad vyhnal, což je velká škoda. Co tedy na vaší zahradě nesmí chybět, aby se v ní ježek cítil být doma?
Úkryt – ježci potřebují tmavé zákoutí, kam se mohou schovat. Ideální je shrabané listí, hromada větví nebo husté keře a vysoká tráva. Můžete jim také vyrobit nebo koupit speciální ježčí domek. Jde o budku s delším tunýlkem jako vstup a vystlanou suchým listím nebo senem a trubkou pro odvětrávání. „Důležité je v zimě do možných úkrytů nezasahovat – ani vidlemi, v případě kompostu, ani sirkami, v případě hromady klacků, listí či trávy,“ upozorňuje Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. „Ježky často zraňujeme i zahradní technikou – při sečení, kypření a dalších pracích je třeba opatrnosti. Vůbec nejhorší je pálení bioodpadu, pokud je totiž předtím dlouho na místě, může se do něj ježek nastěhovat,“ dodává.
Vstup – ježek potřebuje alespoň 10cm škvíru, aby se mohl na zahradu a zase zpět dostat. Ideální je pro něj plaňkový nebo živý plot. Pokud máte klasický drátěný plot, vystříhejte na pár místech malé otvory, kudy může procházet. Je ale třeba dát pozor, aby z nich nikde netrčel drát a ježek se neporanil.
Bezpečí – na zahradě může na ježka číhat spousta nástrah. Pokud víte, že máte šikovnou kočku nebo psa lovce, které ne vždy uhlídáte, raději ježka na zahradu nelákejte. Nebezpečí také představuje jezírko nebo jiná vodní plocha, které nemá pozvolný vstup. Bazén proto vždy na noc zakrývejte a do jezírka umístěte nakloněnou dřevěnou desku, po které se může ježek dostat zpátky na břeh.
Za soumraku se ježci začínají probouzet a hledat potravuFoto: CloudyDayPictures, Shutterstock.com
Kdy potřebuje ježek pomoct?
Ve volné přírodě jsou ježci aktivní od soumraku po celou noc. Najdete-li tedy ježka, který je aktivní ve dne, měli byste zbystřit. Pokud je mimo bezprostřední nebezpečí (například mimo silnici nebo psího parku), je nejlepší nejprve zavolat do některé ze záchranných stanic, kde vám poradí, jak dále postupovat. Ježka nikdy samovolně „nezachraňujte“ a nepřesouvejte mimo lokalitu nálezu, vždy se nejdříve poraďte s odborníky ze záchranné stanice. „Záchrannou stanici ihned volejte, pokud je viditelně zraněný, někde leží nebo se moc nehýbe, je apatický či jsou někde mimo hnízdo maličká ježčata (menší jak dlaň) a jejich matka není nikde v dohledu,“ radí Petr Stýblo.
Tip: Nevíte, kde je nejbližší záchranná stanice? Můžete ji vyhledat na stránkách Národní sítě záchranných stanic nebo zavolat na tel.: 774 155 155, případně využit aplikace Zvíře v nouzi.
