Brambory do přepravek, nať na oheň a na záhon zelené hnojení. Čas sklizně je tu

Jestli jste si na jaře vysadili brambory, možná už je máte pod střechou. Záleží na odrůdě a typu. Pozdní brambory, které potřebují na svůj růst zhruba sto čtyřicet pět dnů, vykopávejte právě teď, na začátku října.

O tom, že jsou hlízy připravené, vás spolehlivě přesvědčí bramborová nať. Ta by teď měla být seschlá a žlutá. Pro jistotu rycími vidlemi nebo motykou opatrně rozhrňte jeden hrůbek a přesvědčte se, že jsou brambory připravené, abyste je vyndali.

Podzim může být všelijaký. Pro sklizeň brambor si raději vyberte slunečné počasí, pokud to jde. Půda by neměla být promáčená, jinak budou brambory obalené mazlavou zeminou a budete je muset oprat a nechat proschnout. Současně by teplota půdy neměla klesnout pod 8 °C, nejenže je to nepříjemné, ale zastavuje se i růst hlíz a ty mohou začít uhnívat –⁠ zvlášť když je vlhko.

Začněte sklizeň tím, že odstraníte nať, a pokud vám bramborový záhon zarostl plevelem, tak ho také vytrhejte. Bramborovou nať můžete nechat proschnout a spálit ji na ohníčku (klidně si v něm upečte i brambory). Nepřidávejte ji na kompost, můžou se v ní skrývat choroby nebo škůdci, kteří by přezimovali a na jaře zaútočili na vaši zeleninu.

Při sklizni brambor se vám bude dobře pracovat s rycími vidlemi, které mají ploché hroty. Stačí jimi jemně čechrat zeminu a hlízy vyndávat. Použít můžete i motyku anebo rýč –⁠ s nimi ale opatrně, ať brambory nerozpůlíte.

Pokud máte bohatou sklizeň a chcete, aby vám brambory vydržely co nejdéle, postarejte se o ně. Začněte tím, že je necháte oschnout na slunci (anebo aspoň na suchém větraném místě). Potom je vytřiďte podle velikosti – rozdělte je na malé a velké. Rovnou vyhazujte zelené a nahnilé hlízy. A ty poškozené, ale zdravé, raději hned zpracujte.

Nachystané brambory dejte do přepravek. Vyskládejte je v nízké vrstvě, aby mohly dýchat. Skladujte je na tmavém místě při teplotě kolem 4 až 6 °C. Nejlepší je sklep. Pamatujte, že teplota by neměla klesnout pod 4 °C, jinak mohou brambory promrznout a zesládnout.

Ohlídejte i denní světlo, kvůli němuž by mohly hlízy zezelenat nebo začít klíčit. V klíčících hlízách se hromadí alkaloid solanin, který je ve větší míře jedovatý.

Po sklizni se postarejte nejen o hlízy, ale i o samotný záhon. Zbavte půdu zbytků natě a plevele. Zeminu zryjte a uhrabte, případně do ní zapracujte hnojivo či kompost. Záleží hlavně na tom, co tu budete příští rok pěstovat.

Rozhodně by to neměly být brambory. Plodiny je nutné kvůli zdraví půdy střídat. Na stejný záhon by měly brambory přijít až po čtyřech letech. Jinak si můžete zeminu zamořit hnilobou, mandelinkou nebo háďátkem. To je velmi odolný škůdce, který napadá nejen brambory, ale i ostatní zeleninu.

Další rok po bramborách můžete do půdy vysazovat a vysévat například fazole, hrášek, salát, ředkev, špenát nebo cibuli. Všechny tyto plodiny jsou nenáročné na živiny a dopřejí půdě regeneraci.

Pokud nechcete nechávat záhony po říjnové sklizni prázdné, můžete vysévat ozimou zeleninu. Vhodný je například podzimní špenát. Vyzkoušet můžete i zelené hnojení.