Zkrášlete svou zahradu jehličnany, teď je čas na jejich výsadbu. Parádu dělají celoročně

V našich zahradách dnes běžně najdeme ovoce, zeleninu i okrasné rostliny. Nezřídka v ní nalezneme také stromy, které jsou ale především listnaté, a na ty jehličnaté se často zapomíná. To je ale velká škoda, doplňují totiž monotónnost listnáčů a trvalek a ty neopadavé zdobí zahradu i v zimě, kdy většina ostatních dřevin odpočívá. Navíc zahrada působí přirozenějším dojmem.

Myslete ale na to, že nic se nemá přehánět. „Je vhodnější nepřeplnit prostor množstvím jehličnatých dřevin. V opačném případě může zahrada působit strnulým dojmem,“ radí Kateřina Sedláčková ze zahradnického studia Jami Gardens. „Vždy by měl převažovat poměr opadavých druhů nad stálezelenými, protože opadavé dřeviny propůjčují prostoru svoji proměnlivost díky květům, plodům nebo podzimnímu zbarvení listů, které zahradu průběžně zdobí v průběhu roku.“

Své nezaměnitelné místo mají také v japonských dekorativních zahradách, kde je nalezneme ve všech možných velikostech a formách, včetně obdivovaných bonsají.

Před samotnou výsadbou si pořádně promyslete, jaký druh jehličnanu pořídíte. Především vysoké jehličnany mívají velmi mělké kořeny, což jim pomáhá růst i na místech, kde jiné stromy neuspějí. V přírodě se jedná o výhodu, ale v zahradě to může způsobit velké nepříjemnosti, a to hlavně tehdy, pokud se vzrostlý strom vyvrátí a spadne na stavení nebo auto. Pokud plánujete například živý plot z tújí, mějte zase na paměti, že jsou jedovaté, a v několikametrovém okruhu od nich bude půda nevhodná pro pěstování většiny ovoce, zeleniny i mnoha okrasných rostlin.

„Většina druhů nesnese hluboký řez, takže vybírejte místo, kam se rostlina vejde i při své finální velikosti,“ radí Kateřina Sedláčková. „Nejčastější chybou bývá, že si zákazník přinese domů malou rostlinku, kterou vysadí do záhonu a později se diví, že ho málem vystěhovala ze zahrady.“

Pokud máte na zahradě méně místa nebo chcete umístit jehličnan třeba na předzahrádku, zkuste některý ze zakrslých druhů, jako jsou cypřišek tupolistý, borovice kleč nebo jalovec šupinatý.

Pokud jste zakoupili sazenice v kontejneru, můžete je vysazovat v průběhu celé vegetační sezony, zatímco ty prostokořenné snesou pouze jarní výsadbu, od rozmrznutí půdy zhruba do začátku května.

Rozhodně předejděte vysazení do ještě zamrzlé půdy - kořeny by se s největší pravděpodobností neuchytily.

Většina jehličnanů má ráda světlá stanoviště a některé, jako například borovice, jalovce a cypřišek, snesou i stanoviště slunná a suchá. Naopak stín zvládnou třeba túje nebo tis. Jehličnanům většinou vyhovuje neutrální či mírně kyselé pH a půda, která je vlhká, ale nepřemokřená. Výjimkou jsou jedle, jež vyšší vlhkost pro svůj růst vyžadují.

Podle velikosti sazenice připravte dostatečně velkou výsadbovou jámu, do které přidáte zahradnický substrát určený pro konifery promísený s původní půdou a také pomalu působící granulované hnojivo. Pokud vysazujete vyšší druhy jehličnanů, nezapomeňte při výsadbě přidat také oporu. Kůl vždy zapichujte trochu šikmo, s hrotem mimo výsadbovou jámu. Pokud vysazujete velmi mladé nebo prostokořenné stromky, nezapomeňte je v týdnech po výsadbě a také v letních vedrech zalévat.

Zahradní trendy pro rok 2024? Vintage nábytek, vyvýšené záhony i divoká příroda