Článek
Josta je kříženec černého rybízu a angreštu, může to být mohutný keř i stromek. Keř dorůstá výšky i přes 2 metry a široký může být 2–3 metry. Patří do čeledi meruzalkovitých, a jestli ji na zahradě ještě nemáte, snad vás přesvědčíme, abyste jí dali šanci!
Co je josta
Jde o opadavý keř či stromek, který nemá trny, i když je jedním z jeho rodičů angrešt. Rozrůstá se do šířky i výšky, a když ho necháte, může být hodně objemný. Hodí se proto do větších zahrad – ovšem střihem ho lze udržet i menší. Plody jsou bobule tmavé, až černé barvy, větší než černý rybíz, uvnitř podobné spíš angreštu. Jsou lahodné chuti a můžete je rovnou jíst nebo použít do koláčů nebo na výrobu marmelád.
Plody obsahují vitaminy i antioxidanty
Plody josty obsahují hodně vitaminu C, antioxidanty a flavonoidy. Posilují imunitu, zlepšují krevní oběh a mají příznivý vliv na zdraví srdce a mozkovou činnost. Skvělé je, že z jednoho keře sklidíte až několik kilogramů plodů!
Vše, co potřebujete vědět o pěstování josty
- Jostě se daří na slunci, v půdě bohaté na živiny a vodu, takže potřebuje v době sucha i pravidelnou zálivku. Ideální je hlinitá nebo hlinitopísčitá půda a uvítá, když ji občas přihnojíte kompostem. Pokud ji zasadíte do stínu nebo nebude mít dost vody, poroste také, ale bude mít méně plodů.
- Lze ji pěstovat ve všech nadmořských výškách u nás – tedy od nížin až po podhorské oblasti.
- Vysazujte a přesazujte ji na podzim nebo na jaře, ideální je doba od března do května nebo od října do listopadu. Na jaře kvete a zhruba v polovině července plodí – bobule rostou na krátkých hroznech podobně, jako černý rybíz, který na pohled nejvíc připomínají. Nejvíc plodí čtyřleté výhony.
- Při vysazování josty nachystejte díru asi 30 centimetrů širokou i hlubokou a kořeny sazenice zkraťte, abyste podpořili vývoj kořenového systému. Poté, co jostu zasadíte, pořádně ji zalijte a zamulčujte. Pravidelně zalévejte.
- Jostu je lepší vysazovat ve dvou, aby ji hmyz lépe opyloval, ale i jedna může v pohodě prosperovat. Pokud budete vysazovat dvě, pak pozor, abyste je nedali příliš blízko u sebe – měly by mít asi 1,5 až 2 metry rozestup.
- Lze ji mít i ve velké nádobě – ale opravdu velké, protože má rozsáhlý kořenový systém. V nádobě se pěstuje častěji stromková varianta, která je roubovaná na podnož meruzalky zlaté. U takové pozor na výběr stanoviště - vítr ji může přelomit.
- Jostu zvládne pěstovat i začátečník, kromě zálivky nic nepotřebuje – a díky tomu, že je odolná proti chorobám a škůdcům, většinou u ní musíte řešit maximálně mšice, které napadnou její listy (jak se zbavit mšic).
Plody josty jsou velmi chutné a hlavně je jich opravdu hodně, když se keři daříFoto: TYNZA, Shutterstock.com
Jak seřezat a množit jostu
Jostu byste měli každý rok na jaře prostříhat – zkraťte větve a prosvětlete ji uprostřed, aby slunce mohlo dovnitř a dozrály všechny plody. Čím je josta starší, tím spíš se hodí i zmlazovací řez.
Pokud chcete jostu namnožit, stačí odstřihnout asi 15-20 centimetrů dlouhé větvičky a zasadit je do jamky. Otvor by měl být pod úhlem 45 stupňů a hluboký tak, abyste do něj větvičku zasunuli skoro celou, koukat by měla část s jedním až dvěma očky. Množit lze ve stejné době, jako vysazovat, tedy na jaře a na podzim. Můžete tak využít i části, které v rámci zastřihávání keře odstraníte.
Nebo jděte na množení jinak: jednu z větviček na keři ohněte k zemi, do které jste vykopali asi 20 centimetrů dlouhou, na rýč širokou a 10 centimetrů hlubokou jamku. Z ohnuté větvičky ostříhejte všechny boční výhonky a listy, dejte ji na dno zákopu a zajistěte ji třeba kamenem nebo drátem. Pak ji zahrňte zeminou a kompostem. Nahoře můžete zatížit kamenem, aby ze země „nevyskočila“. Vršek větvičky i s listy nechejte koukat ze země. Počkejte nejméně do další sezony a pak větvičku odstřihněte od keře, opatrně vykopejte ze země a překontrolujte, zda dobře zakořenila. Pokud ano, můžete ji přesadit.
