Zalévání zahrady ve vedrech má svá pravidla. Důležitá je vhodná doba a správné množství vody

Pokud venku panují tropy, to nejhorší, co můžeme udělat, je jít zalévat přes den. Kromě vlastní energie budeme zbytečně plýtvat také vodou, protože se velmi rychle vypaří. Riskujeme tím také popálení listů a květů rostlin, pokud na nich kapky vody ulpí.

Dobré jsou večerní hodiny, kdy začne půda chladnout a rostlinky mají přes noc dostatek času vláhu načerpat. Ještě vhodnější je ale zalévat brzy ráno, kdy je půda ještě zchladlá po noci a díky rose lépe přijímá vodu. Ráno je také ideální doba na zalévání listové zeleniny, která stihne přes den vyschnout, čímž omezíte riziko houbových chorob, ke kterým bývá náchylná. Trochu zvláštní, zato velmi účinná je rada zalévat v dešti, nebo hned po něm. Pokud tedy přijde letní přeprška, můžeme ji díky zvýšené vzdušné vlhkosti a zastínění využít k vydatnému zalití celé zahrady.

Nejběžnější chyba při zalévání nejen ve vedrech je častá, a přesto nedostatečná zálivka. Pokud jednou konví pokropíte celý záhonek ráno a pak večer, voda se ke kořenům vůbec nedostane a vaše snaha vyjde vniveč. Raději zalévejte jen jednou, zato pořádně, aby se půda zcela nasákla a voda se dostala hlouběji, kde ji rostliny mohou řádně využívat.

Nezapomínejte ani na stromy a keře, a to především pokud kvetou nebo plodí. Ty samozřejmě potřebují vody více než tráva nebo záhony, protože mají kořeny hlouběji, na druhou stranu je nepotřebujete zalévat tak často. Nejnáročnější jsou rostliny v nádobách – ty se zalévejte ráno i večer, protože mají omezenou zásobu substrátu, který vodu zadržuje. Ideálním řešením jsou pak samozavlažovací truhlíky, které ovšem nejsou vhodné například pro rostliny nesnášející přemokření.

Ulehčit zalévání v parných letních měsících nám může správně naplánovaná výsadba. Pokud budou listy rostlin zakrývat co největší plochu záhonu, omezíte tím odpařování vody z půdy a zajistíte její nižší teplotu. U zeleninových záhonů můžete například vyšší rostliny jako rajčata nakombinovat s těmi nižšími jako špenát nebo rukola.

Poradíme, co k čemu zasadit, aby se rostlinám dařilo

Myslet také musíte na to, že je před výsadbou půdu třeba řádně prokypřit a pohnojit, aby pak dobře nasávala vodu. Řádnou zálivkou již od začátku zajistíte, že kořeny čerstvě zasazených rostlin budou prorůstat hlouběji do půdy, odkud poté zvládnou čerpat vodu i ve dnech, kdy jí bude ve vrchní vrstvě nedostatek. Na volné půdě kolem rostlin se také občas vytvoří „škraloup“, který zabraňuje vodě, aby se do půdy dostala. Je proto vhodné použít buď mulčovací kůru, nebo půdu čas od času jemně okopat na povrchu kolem rostlin, a tím škraloup narušit.

Že se nemá ve vedrech sekat trávník, ví snad každý zahrádkář. Stačí ho totiž zapomenout jednou nebo dvakrát zalít a z anglického pažitu se snadno stanou nevzhledné suché chuchvalce připomínající plsť. Ovšem i pokud trávník necháváte vyšší, je potřeba pravidelná zálivka.

Ideální je samozřejmě pořídit si závlahový systém, který bude každé ráno a večer zahradu zalévat, pokud ale tuto možnost nemáte a nechce se vám každé ráno i večer kropit celý trávník, můžete využít jiný způsob zálivky. Jednou za 2–3 dny (podle teploty) opravdu vydatně večer celý trávník zalijte, aby se voda pořádně vsákla i do hlubších vrstev půdy.

Naše babičky mívaly sud snad u každého okapu a moc dobře věděly, že dešťovka je nenahraditelná. Jejím zachytáváním šetříte nejen peníze, ale také čas a přírodu. Důležité je, aby byly nádoby na zachytávání vody vždy uzavřené, nebo alespoň zakryté jemnou síťkou, aby se do nich nedostaly nečistoty a především komáři, kteří se ve vedrech ve stojatých vodách rychle a rádi množí.

„Velkým problémem dneška je nedostatečné zadržování vody v krajině. Každý můžeme i na své zahradě přispět svou troškou do mlýna. Stačí například založit dešťový záhon a svést vodu ze střechy do jednoho takového záhonu,“ říká zahradní architektka Michala Jínová ze společnosti Lopour zahrady.

Dešťová voda je k zalévání nejideálnější nejen díky svému složení, ale také teplotě. Pokud chcete květinám dopřát osvěžení pomocí ledové vody z hadice, věřte, že to neocení. Některé teplomilné rostliny, jako například melouny, tím dokonce můžete úplně zahubit. Pokud dešťovou vodu nemáte, můžete vodu z hadice, alespoň pro květiny v květináčích a truhlících, nechat v nádobách do dalšího dne odstát. Nemůžete-li se přímému zalévání hadicí vyhnout, snažte se alespoň rozstřikovat vodu ve spršce a co největším obloukem, aby se stihla alespoň trochu ohřát.

Cibule moc vody nepotřebuje, rajčata a bylinky ano. Rady, jak v létě zalévat