Článek
Dešťová voda je nejefektivnější zdroj závlahy pro vaši zahradu. Nejenže je ekologická, protože shromažďování a používání dešťovky snižuje spotřebu vody z vodovodu, ale také má správnou teplotu a její složení je blíže neutrálnímu pH než třeba u vody z kohoutku nebo studně. Znamená to tedy, že je měkčí: obsahuje mnohem méně minerálů, jako je vápník nebo hořčík, které mohou spoustě rostlin škodit. Navíc měkčí voda pomáhá udržovat lepší propustnost a strukturu půdy, nezanáší se totiž minerály. Proto je ideální i na zalévaní pokojových rostlin.
Jak sbírat dešťovou vodu, aby byla čistá
Pokud jste se rozhodli sbírat dešťovou vodu, a pomoci tak přírodě i své zahradě, je nutné jít na to správně. Znečištěná voda totiž může nadělat víc škody než užitku. Co je třeba si ohlídat?
1. Pozor na toxické materiály
Nejčastěji se používá střecha – ať už domu, kůlny nebo třeba garáže. Ideální jsou samozřejmě střechy, které neuvolňují toxické materiály, problematické jsou například bitumenové a asfaltové a špatně udržované měděné a zinkové.
2. Pozor na organické zbytky
Dalším důležitým faktorem při sběru dešťovky je čistota okapů i samotné střechy. Pokud se do ní totiž dostane vyšší koncentrace organického materiálu, jako jsou listy nebo ptačí trus, ve vodě se velmi rychle začnou množit bakterie a plísně, které jsou pro zahradu i její uživatele škodlivé.
Kdy není dešťovka vhodná k zalévání:
Snadným řešením je pravidelné čištění okapů a odbočka pro první splach, kterou si můžete buď vyrobit, nebo ji koupit už hotovou. Ta zaručí, že první voda, která bývá znečištěná, se spláchne mimo nádrž a až po určité době začne voda ze střechy odtékat do zadržovací nádoby. Existují také různé filtry, které se dají k vývodu dešťové vody připevnit a zadržují alespoň hrubší nečistoty. Můžete si také vyrobit vlastní, a to pomocí síťky proti hmyzu, kterou pevně upevníte na konec okapové trubky.
Kolik dešťové vody můžete za rok zadržet?
Množství dešťovky, kterou můžete získat, se dá vypočítat jednoduše:
- Odvodňovaná plocha krát roční srážkový úhrn = objem dešťové vody.
Příklad: Pokud máte střechu o ploše 100 m² a v dané oblasti činí roční úhrn srážek 800 mm (= 0,8 m), objem srážkové vody zachycený vaší střechou za rok by byl: 100 m2 × 0,8 m = 80 m3 (= 80 000 l). Tedy střecha o ploše 100 m² by za rok v dané lokalitě mohla zachytit až 80 000 litrů srážkové vody.
Nádrž musí být neprůhledná a s co nejmenším otvorem pro vtékání vodyFoto: eugenehill, Shutterstock.com
Nádrž na dešťovku: Jak vybrat a kam postavit
A aby se zabránilo růstu řas, má být nádrž na dešťovku čistá a tmavá. Ideální je pro ni přistíněné a chladné místo – sníží se tak teplota vody a minimalizuje se množení bakterií. Využít lze nádrže plastové, kovové nebo třeba přírodní – tedy zahradní jezírko. Na malé zahrady se budou hodit přenosné nádoby, na větší pak můžete zbudovat trvalé. Existují také podzemní cisterny, u kterých nemusíte řešit místo ani estetiku. Plánujete-li dešťovkou zalévat zeleninu či třeba jahody, užívejte vždy jen materiály, které jsou bezpečné pro potraviny.
Nádrže na dešťovou vodu by měly být pečlivě zakryty, aby se zabránilo vniknutí hmyzu, živočichů a dalších cizích předmětů. Nezapomeňte je pravidelně kontrolovat a čistit, včetně odstraňování sedimentů na dně.
Barelový systém na dešťovou vodu
Nejsnazší systém k zachycování dešťovky je ten, kdy voda z okapu přitéká přímo do umělohmotného nebo kovového barelu. Na první barel můžete připojit libovolný počet dalších, jen se ujistěte, že je propojení dobře utěsněno a co nejníž tak, aby se nádoby naplnily současně. Nádrže můžete přidávat nebo odebírat podle potřeby a vydatnosti dešťů.
