Článek
Z velmi mrazivých nocí a dnů počasí rychle přeskočilo do naopak rekordně teplých a zahrádkáři najednou mají pocit, že by měli spoustu věcí stihnout. Jestli něco už skoro hoří, pak to je předpěstování sazeniček zeleniny, kterou budete po zmrzlých vysazovat do záhonů (majitelé skleníků o něco dřív právě do nich nebo do pařenišť). Poradíme vám, jak si při práci se semínky nejlépe poradit.
Jak připravit semínka před výsevem
Než začnete cokoli dělat, měli byste si udělat pořádek v semínkách a překontrolovat jejich stáří. Pokud je máte v originálním sáčku, pak je na něm doba trvanlivosti vyznačena a během ní by měla být klíčivost zaručena. Po jejím uplynutí je také lze použít, ale už nemusí vyklíčit každé - ale rozhodně je nevyhazujte a vyzkoušejte to!
Test klíčivosti semínek
Jestli se chcete ujistit, jak na tom semínka s klíčivostí jsou, udělejte test - dejte je s rozestupy na navlhčenou papírovou utěrku do plastové nádoby s víčkem a držte je v teple a vlhku, dokud nevyklíčí - během 14 dnů by měla semínka naklíčit, ale některé druhy, jako třeba mrkev nebo petržel, k tomu potřebují tři týdny a celer někdy i víc. Jestliže vyklíčí alespoň polovina semínek, lze balení následně použít i na výsev přímo na záhon, jen jich použijte víc a dávejte je hustěji. Pokud bude klíčivost nižší, pak už balení nepoužívejte nebo třeba semínka vysypejte někam bokem a případně vzešlé rostlinky pak přesaďte.
Existuje i rychlý orientační test klíčivosti: semínka nasypte do misky s vodou a nechejte asi půl hodiny namáčet. Ta zdravá by měla klesnout, vysušená zůstat na hladině.
Kdy začít s předpěstováním ze semínek?
Na předpěstování ze semínek je ideální čas od konce února do zhruba poloviny března. Můžete vysít rajčata, papriky, květák, kedlubny, salát, pórek, dýně, okurky, ale třeba i letničky nebo bylinky.
Větší semínka můžete vysazovat rovnou do květináčků, ta drobnější do výsevních misek a až potom je přesazovatFoto: Okrasiuk, Shutterstock.com
Co si připravit na výsev?
Kromě semínek budete potřebovat hlavně kvalitní substrát a nádoby, do kterých je vysejete. Jako nádoba na předpěstování mohou sloužit kelímky od jogurtu, plastové krabičky od potravin, ale také papírové plato od vajíček. Vždy musí mít odtokové otvory nebo být propustné, aby v nich nestála voda.
Velmi zásadní je správný substrát. Můžete koupit zeminu vhodnou pro výsev a přidat ještě křemičitý písek, díky kterému zvýšíte její propustnost a snížíte riziko plísní. Nepoužívejte raději zeminu ze záhonů, ve kterých běžně pěstujete, může obsahovat choroby, plísně a také nemá ten poměr živin, jaký potřebují semínka ke klíčení. „Pokud substrát kupujete, pak raději v prověřeném zahradnictví, abyste si nepřinesli i nějakou tu nežádoucí breberku,“ radí Michala Brabcová, zahradnice z Weiki.
Jak správně vysévat
Pro výsev semínek stačí tak pěticentimetrová vrstva zeminy. Tu lehce navlhčete rozprašovačem a dejte na ni semínka – větší jednotlivě, drobná „špetičkou“ nebo nasypáním ze sáčku. Pak je poprašte vrstvičkou zeminy a znovu navlhčete rozprašovačem.
Ideální je, pokud můžete nádobu s vysetými semínky uzavřít, aby měla stálou vlhkost. Dejte ji pak na místo, kam nesvítí slunce, ale kde je mezi 20 a 25 °C. „Nejvyšší teplotu potřebují semínka na začátku klíčení - když je chladno, tak se klíčení omezuje nebo až zastaví. Většina plodových zelenin vyklíčí nejlépe při teplotách 29 až 32 °C, ale těch je doma těžké dosáhnout, ale dejte je prostě co nejblíž teplu,“ radí Marek Kvapil z firmy Permasemínka.
Za pár dní, až začnou semínka klíčit, byste je měli protřídit a vybrat nejsilnější rostlinky a následně pak přesadit – pikýrovat – tak, aby byly od sebe dostatečně vzdálené a neprorůstaly jim vzájemně kořeny. Než budou připravené jít ven do záhonu, můžete je přesazovat i třikrát.
Během této fáze už by měla být teplota nižší, jinak se začnou rychle vytahovat do výšky a budete mít tenké a neduživé rostlinky. Dohlédněte také, aby netrpěly suchem, musí být stále ve vlhku.
Kdy sazeničky vysazovat ven?
Jestliže půjdou sazeničky do země a ne do skleníku nebo pařníku, pak to je ideální udělat až po 15. květnu, tedy po zmrzlých. Předtím je potřeba dopřát jim přechodové otužování, kdy je dáte přes den ven a na noc raději ještě domů.
Už v březnu můžete přímo do záhonku vysévat semínka mrkve, ředkviček, petržele nebo špenátu – jsou odolná a vydrží i jarní mrazíky, jen je před těmi většími ochraňte například slámou nebo netkanou textilií.
Jak dopředu vysévat?
Každý druh klíčí a roste jinak rychle, takže každý potřebuje k vypěstování sazenic jinou dobu. Záleží samozřejmě i na teplotě, při které se tak děje, a dalších okolnostech, ale orientačně lze říci, že cuketa, patizon, melouny a okurky by to měly stihnout do měsíce. Rajče a lilek potřebují šest až osm týdnů a paprika dokonce sedm až devět týdnů.
