Vlastní rajčata, papriky i okurky? Právě je čas předpěstovat sazenice ze semínek

Milovníkům zahradničení už je dlouhá chvíle a netrpělivě vyhlížejí jaro a s ním teplejší počasí, které umožní vyrazit na zahrádku. Zatím to venku není ideální, ale něco přece jen už dělat můžete – a je to dokonce velmi důležité předpěstování sazeniček ze semínek. Poradíme vám, jak na to a jak pak vše načasovat tak, aby byla vaše úroda letos prostě skvělá!

Než začnete cokoli dělat, měli byste si udělat pořádek v semínkách a překontrolovat jejich stáří. Pokud je máte v originálním sáčku, v němž se například koupí, pak na nich najdete dobu, do kdy výrobce ručí za jejich klíčivost. Ta samozřejmě po uplynutí této doby klesá, ale ještě to nemusí být zcela marné je použít.

Na test klíčivosti semen je dobré využít třeba plastovou mističku s víčkem, ve které se prodávají cherry rajčátka. Do ní dejte ubrousek nebo jiný savý papír či buničinu a na ní naskládejte semínka tak, aby se nedotýkala. Pak je pokropte vodou, zakryjte další vrstvou ubrousku, opět navlhčete a uzavřete. Položte na místo, kde je teplota ideálně mezi 20 až 25 °C a hlídejte, aby byl papír neustále vlhký. Během 14 dnů by měla semínka naklíčit. Mrkev, celer a petržel k tomu potřebují týdny asi tři.

Pak zjistěte, kolik semínek vyklíčilo. Pokud to je alespoň nadpoloviční většina, pak můžete semínka použít i při výsevu do zeminy, jen je dávejte hustěji, než je doporučeno. Pokud je to méně než polovina, tak už je nepoužívejte.

Rychlý test klíčivosti se dělá tak, že semínka nasypete do misky s vodou a necháte asi půl hodiny namáčet. Ta zdravá by měla klesnout, ta vysušená a nezdravá zůstat na hladině.

Na předpěstování vlastních sazenic ze semínek začněte právě koncem února a začátkem března. Můžete vysít rajčata, papriky, květák, kedlubny, salát, pórek, dýně, okurky, ale třeba i letničky nebo bylinky.

Pecky ani semínka nejsou odpad! Udělejte z nich čaj a křupky

Kromě semínek budete potřebovat hlavně nádoby, do kterých je vysejete, a kvalitní substrát. Jako nádoba na předpěstování mohou sloužit kelímky od jogurtu, plastové krabičky od potravin, ale také papírové plato od vajíček. Vždy dohlédněte na to, aby v nich nestála voda, musí mít odtokové otvory nebo být propustné.

Velmi zásadní je správný substrát. Můžete koupit zeminu vhodnou pro výsev a klidně do ní přidat ještě křemičitý písek, díky kterému zvýšíte její propustnost a snížíte riziko plísní.

Jestli si chcete být jisti, že je zemina zdravá, můžete ji propařit. To vyžaduje nejméně desetiminutové zahřátí v troubě na teplotu těsně kolem 100 °C.

„Zeminu můžete vzít i ze svojí zahrady. Kompost je v tomto případě nenahraditelný. Pokud substrát kupujete, pak raději v prověřeném zahradnictví, abyste si nepřinesli i nějakou tu nežádoucí breberku,“ radí Michala Brabcová, zahradnice z Weiki.

Pro výsev semínek stačí tak pěticentimetrová vrstva zeminy. Tu lehce navlhčete rozprašovačem a dejte na ni semínka – větší jednotlivě, drobná „špetičkou“ nebo nasypáním ze sáčku. Pak je poprašte vrstvičkou zeminy a znovu navlhčete rozprašovačem. Pak ideálně uzavřete, aby se udržela stálá vlhkost, a dejte na místo, kam přímo nesvítí sluníčko a kde je teplota mezi 20 a 25 °C. „Nejvyšší teploty je třeba hned na začátku po výsevu, aby semena rychle vyklíčila. A taky, aby jich vyklíčilo co nejvíc. Nižší teploty omezují klíčení. Mohou dokonce klíčení zcela zastavit. Většina plodových zelenin dle tabulky vyklíčí nejlépe při teplotách 29 až 32 °C, ale těch je doma těžké dosáhnout, proto se jim snažte alespoň přiblížit a dávejte je co nejblíž teplu,“ radí Marek Kvapil z firmy Permasemínka.

Za pár dní, až začnou semínka klíčit, byste je měli protrhat a následně pak přesadit – pikýrovat – tak, aby neprorůstaly kořeny, měla dost místa a zesílila. Než budou připravená jít ven do záhonu, můžete ji přesazovat i třikrát.

Zemina se semínky potřebuje dost světla, ale rozptýleného. Ze začátku, než vyklíčí, potřebují semínka vyšší teplotu, poté, co je vyjednotíte nebo přesadíte, už je můžete dát na chladnější místo – jinak se začnou rychle „vytahovat“ a budou slabá. Pravidelně také roste jemnou mlhou, která navlhčí, ale nepromáčí. Zemina ani semínka nesmí vyschnout.

Jestliže půjdou sazeničky do země a ne do skleníku nebo pařníku, pak to je ideální udělat až po 15. květnu, tedy po zmrzlých. Před tím je potřeba dopřát jim přechodové otužování, kdy je dáte přes den ven a na noc raději ještě domů.

Už v březnu můžete přímo do záhonku vysévat semínka mrkve, ředkviček, petržele nebo špenátu – jsou odolné a vydrží i jarní mrazíky.

Každý druh klíčí a roste jinak rychle, takže každý potřebuje k vypěstování sazenic jinou dobu. Záleží samozřejmě i na teplotě, při které se tak děje, a dalších okolnostech, ale orientačně lze říci, že cuketa, patizon, melouny a okurky by to měly stihnout do měsíce. Rajče a lilek potřebují šest až osm týdnů a paprika dokonce sedm až devět týdnů.

Nejvyšší čas předpěstovat rajčata: krok za krokem k vlastním sazenicím