Jak ochránit meruňky proti mrazu? Využijte svíce, kbelík i vrbovou kůru!

Meteorologové varují před návratem nočních mrazů a předpovídají, že má být i pod – 5 °C. Už i nula by mohla poškodit hlavně meruňky, broskve a některé druhy slivoní, které právě kvetou. Jak je před mrazem ochránit na poslední chvíli?

Pro ohřátí vzduchu kolem stromu se používají speciální protimrazové svíce – jde vlastně o plechové kbelíky s parafínem (většinou kolem 5 kg hmotnosti). Stojí kolem pětistovky. Při teplotě kolem -2 °C stačí jedna svíce ohřát prostor asi 50 m2, ale při -7 °C už jen asi 20 m2, takže jich bude třeba i víc.

Svíce je třeba umístit tak, aby neožehly strom nebo květy, takže pozor na to, abyste je nedali moc blízko ke kmeni ani pod nižší větve - výška plamene může být 20 až 60 cm. Pozor také na to, aby stály na nehořlavém podkladě.

Hořet by měly jen po dobu trvání mrazu – obsah vystačí asi na 10 hodin hoření.

Protimrazovou svíci můžete používat opakovaně i několik let. Nevýhodou je vyšší cena a také to, že pokud fouká prudký vítr, může teplo z ní odfoukávat.

Dřív se v sadech zapalovaly i ohně a nechávalo se hořet listí nebo staré větve, protože teplo i kouř byly ochranou květů, ale to nedělejte - současné zákony to nedovolují, stejně jako vypalování trávy!

Květy ochrání i rosení vodou. Při změně skupenství vody, tedy jejím mrznutí, se totiž vytváří teplo. Proto je výhodné stromy začít mlžit ve chvíli, kdy teplota začne klesat pod nulu, ale komu se nechce v noci chodit do zahrady, může je navlhčit i dopředu, nebo zapnout pod stromem zavlažovač na trávu a dát ho na nejjemnější rozstřik.

Zkušení pěstitelé před příchodem mrazíků stříkají stromy i přípravky s obsahem mědi, která nejen zbaví chorob a patogenů, ale do zhruba -3 °C zvýší šanci přežít mráz. Dělá se to den až dva dopředu.

Pesticid lze nahradit i zcela přírodní variantou. Hodinový sadař Karel Maroušek radí svařit 20 g jemně mleté vrbové kůry ve třech litrech vody – při 80 °C vařit asi tři hodiny. Odvar se pak naředí další vodou a vznikne 10 litrů postřiku. I ten se aplikuje den až dva před očekávanými mrazy.

Kdysi se jako prevence dávaly pod stromy do sadů nádoby s vodou – i výpar z nich může ochránit před mrazem a je to rychlé a levné řešení.

Půdu kolem stromů je také dobré zavlažit. „Vlhká půda akumuluje více tepla a během noci ho uvolňuje, čímž pomáhá stabilizovat teplotu v blízkosti stromu,“ upozorňuje Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Jednotlivé koruny kvetoucích stromů nebo větve můžete zabalit i do netkané textilie – vyrobte z ní jakýsi volnější rukáv, který spojíte kancelářskou sešívačkou na papír. U větších stromů chraňte hlavně ty nejspodnější větve, které trpí nejvíce, u menších stromků lze zabalit celou korunu. „Mrazík jde od spodu nahoru, takže vrchní větve mohou spíš přežít, v tomto ohledu mají výhodu ti, kteří mají vyšší stromy,“ říká Radek Botur z Radkova sadu, který také radí prořezávat meruňky až poté, co riziko jarních mrazíků pomine.

Místo textilie se dá použít i bublinková fólie, tu vodou už kropit nemusíte.

Meruňky: Superpotravina z českých zahrádek bojuje s rakovinou, cholesterolem i vráskami