Jak si doma vypěstovat cibuli: Zkuste to nejen v truhlíku, ale i ve sklenici

Bylinky, možná jahody nebo cherry rajčátka. To jsou druhy zeleniny, které si dovede každý představit v truhlíku za oknem nebo na balkoně. Můžete se ale pustit do experimentů a vypěstovat si tam třeba i cibuli.

Cibuli klidně vypěstujete i v truhlíku, když jí dáte podmínky, které potřebuje, tedy slunce, sušší a písčitější půdu bohatou na humus. Musíte také pamatovat na to, že byste ji měli zalévat odstátou, nejlépe dešťovou vodou, protože nesnáší chlor. Dejte pozor i na hnojení, protože nemá ráda dusík.

Jestliže chcete cibuli pěstovat, pak je lepší si koupit sazečku, tedy malé cibulky, které zasadíte do země. Ideální je to udělat koncem března nebo v dubnu. Jednotlivé cibulky by od sebe měly být vzdáleny asi deset centimetrů a mezi jejich řádky nechejte 25 – 30 centimetrů. Sází se tak, aby konce cibulek koukaly ze země. K tomu, abyste ji použili při vaření, bude dost velká koncem června, na zimní uskladnění se sklízí v červenci až srpnu a nechává se dobře prosušit. Následně je zapotřebí ji skladovat na suchém místě.

Podle toho, kolik místa jednotlivé cibule potřebují, je jasné, že na balkoně jich vypěstujete opravdu jen pár. Proto se takto pěstuje cibule hlavně pro nať.

Na každém balkonu nebo parapetu můžete pěstovat naťovou cibulku, říká se jí i jarní cibulka, kterou lze po celý rok používat k řezu. Právě cibulová nať mnohdy v receptech nahradí i tu klasickou, pokud vám dojde. Hodí se nejen třeba na chleba s pomazánkou, ale i do salátů, guláše, krémových i zeleninových polévek.

Do zahrady a záhonu, stejně jako do větších truhlíků na balkoně, ji můžete vysévat na podzim a brzy zjara se objeví natě, které můžete díky velkému obsahu vitaminu C používat i jako prevenci chřipky a nachlazení. Skvělá je rovněž proto, že ji většinou dobře snáší i ti, kterým klasická cibule vadí kvůli potížím s trávením. Pozor ale v případě, že trpíte žaludečními vředy, pro vás vhodná není, protože obsahuje hodně síry.

Cibuli, kterou chcete pěstovat na nať, můžete dát do květináčku se substrátem podobně jako v případě, že ji sázíte do záhonu. Jen ji můžete dávat „nahusto“, jednu vedle druhé. Poté zalijte a dejte na světlé místo. Během čtrnácti dnů byste se měli dočkat dostatečně velké cibulové natě.

Na to, abyste měli vždy k dispozici cibulovou nať, nepotřebujete ani truhlík a zeminu. Stačí mít jen sklenici a vodu – a třeba pouze jednu obyčejnou cibuli ze špajzu, klidně už tu, která začala rašit sama od sebe po dlouhém zimním skladování.

Sklenici použijte buď nižší, do které se jich vejde víc, a vody by v ní mělo být jen tolik, aby cibule nebyla potopená, ale seděly v ní její konce, kde se objeví kořínky. Sklenici postavte na místo, kam jde hodně světla, a denně měňte vodu. Za několik dnů vyrostou natě, které můžete odstřihnout a nechat znovu vyrůst.

Můžete ale zvolit i sklenici vysokou a úzkou tak, aby do ní cibule pasovala a nepropadla až ke dnu – do té nalijte tolik vody, aby sotva dosahovala k cibuli. Pokud by v ní cibule stála, začala by hnít. Díky vlhkosti za pár dní vyraší kořínky a začne růst i očekávaná nať.

Ať jste zvolili jakýkoli způsob, po několika sklizních začne být cibule vyčerpaná, což poznáte podle pomalého růstu natě a zasychání cibule. V tuto chvíli ji vyměňte za čerstvou.

Obyčejná potravina s parádními účinky. S čím pomůže cibule?