I rytí má svá pravidla! Kdy sáhnout po rýči, kdy po vidlích a kolik hnojiva budete potřebovat

Jestli si v této době představujete své záhony a myšlenka na to, že je musíte všechny naráz zrýt, vás děsí, máme pro vás dobrou zprávu. Rozhodně není nutné rýt a hnojit celou zahradu. Záleží na tom, co kde budete příští rok pěstovat a co kde rostlo letos. Správné rytí a hnojení je totiž tak trochu alchymie. Moc na to nejste? Založte si na příští rok záhon, který se neryje.

Podzimní rytí a kypření záhonů má svůj účel a smysl. Půda se provzdušní, což podpoří rozklad organických zbytků nebo hnojiva, a pomůže to i půdním mikroorganismům. Zároveň tím likvidujete plevel – jednak ho při rytí odstraníte, jednak zamezíte jeho dalšímu šíření. Zvlášť kořenící plevel, jako je pampeliška nebo pcháč, nebude za poctivé rytí rád.

Podzimnímu rytí a hnojení byste měli podrobit ty záhony, na kterých chcete příští rok pěstovat zeleninu první trati vyžadující pořádnou dávku živin. Krom toho zryjte i ty oseté zeleným hnojením. Upravte také záhony, jež nějakou dobu leží ladem a příští rok mají plodit. A nezapomeňte se postarat ani o plochy, které jsou silně zaplevelené!

I rytí má svá pravidla. Použít můžete buď rycí vidle, anebo klasický rýč. Pokud sáhnete po rýči, ať je ostrý a kvalitní a má dostatečnou nášlapnou plochu. Lépe se vám bude rýt, když bude půda vlhká, ale nikoli promáčená po nedávném dešti. Rýč pak do půdy zarážejte mírně šikmo, ne přímo rovně, půjde to lehčeji. Zeminu obraťte a hroudu rýčem rozdělte na menší části. S nimi si pak už poradí mráz a hrudky přes zimu rozdrobí.

Máte na záhonech kyprou půdu? Budou vám stačit jen rycí vidle. Pracuje se s nimi podobně jako s rýčem a s jejich pomocí ze zeminy snadno odstraníte plevel a zároveň ji provzdušníte.

Zapravení hnoje do zeminy je jednoduché. Ze záhonů napřed odstraňte plevel, potom odryjte první řádek asi do hloubky 30 centimetrů. Zeminu odhazujte na druhý záhon. Do rýhy přidejte hnojivo. Vyryjte další řádku a zeminou z ní zakryjte první rýhu s hnojivem. Takto postupujte, dokud nebude hotový celý záhon. Poslední řádku zakryjte zeminou z druhého záhonu.

Rytí většinou doprovází zapracování kompostu, hnojiva a mulče (třeba spadaného listí či posečené trávy). Proto byste měli už nyní vědět, kde budete příští rok pěstovat jakou zeleninu: některé druhy totiž potřebují víc živin, pro jiné půdu hnojit nemusíte.

Obecně platí, že na 1 m2 záhonu stačí 1 až 2 kg chlévského hnoje. Hnojením dopřáváte zemi dusík, fosfor a draslík. Podobné živiny dostává půda i v případě, když se v ní rozkládají rostlinné zbytky. Do záhonů proto můžete zarýt i zdravé části zeleninových zbytků, listí, rozdrcené větvičky nebo šlahouny. Pokud nemáte hnůj v klasické podobě, pořiďte si granulovaný – velmi snadno se s ním pracuje.

Další živiny můžete záhonům dodávat během listopadu a prosince. Skvělý je například popel ze dřeva, kterým můžete půdu poprášit. Využít lze i rohovinu, kostní moučku či dusíkaté vápno. Takové hnojivo zásobí půdu živinami na několik let dopředu a hodí se zejména tam, kde půdu musíte kultivovat a kde je těžší zemina s menším podílem živin.

Až vás budou při rytí bolet záda, myslete na to, že půdu zušlechťujete a zúrodňujete – podobně jako celé generace před vámi. A navíc je zahradničení příjemná cesta k životnímu štěstí.